Co způsobuje aterosklerózu?

Už jsem zde několikrát probíral, že hlavním aktérem při tvorbě zúžených cév a plaku není cholesterol, jak nám stále tvrdí oficiální medicína, ale oxidační stres. Ukázal jsem, že velikou roli zde hraje kyselina šťavelová (oxalát) a jeho neutralizace vápníkem v jídle. 

AMPK jako regulátor jaterního metabolizmu. Aktivace AMPK potlačuje tvorbu nových tuků a nové glukózy a aktivuje spalování tuků.

V tomto příspěvku budu pokračovat po stopě enzymu AMPK, který ovládá fosforylaci velmi důležitých enzymů souvisejících s některými civilizačními chorobami.  Například fosforyluje enzym ACC a tak potlačuje tvorbu nových tuků a tak řeší obezitu. AMPK potlačuje jaterní produkci glukózy a glukoneogenezi a tak řeší diabetes. A v tomto příspěvku uvidíme jak aktivace (fosforylace) AMPK snižuje oxidační stres na vnitřním povrchu cév (endotelu) a tak potlačuje i aterosklerózu. Pokračuji tedy v sérii sledující účinky acetátu (octanu) na metabolizmus jaterních a tukových buněk, mozkových buněk a nyní i buněk cévního endotelu.

Turbulentní proudění krve v aortickém oblouku (AA) versus laminární proudění v rovném úseku aorty (TA). MitoSOX indikuje výskyt oxidačního stresu (superoxidu).

Jistě vám přišlo divné jako mně, že k usazování cévního plaku dochází pouze v tepnách, na větvení tepen, na koronárních tedy srdečních tepnách, tedy na nejvíce mechanicky namáhaných místech. Není to náhoda. Vysvětlení najdeme v této studii, která zkoumá vliv proudění, rozdíl mezi laminárním a turbulentním prouděním.

Laminární proudění krve vyvolává stabilní namáhání endotelu v jednom směru (USS) a tak v něm aktivuje transkripční faktor KLF2 a spustí produkci enzymu UCP2. Naopak turbulentní proudění (OSS) vyvolává rychlé změny směru a proměnlivé namáhání endotelu které potlačí aktivitu KLF2 a nedojde k produkci enzymu UCP2. 

Co umí enzym UCP2? Tento enzym se usadí ve vnitřní mitochondriální membráně a upouští nahromaděnou elektrickou energii. Už víme, že vnitřní mitochondriální membrána se chová jako izolační vrstva kondenzátoru. Elektrony vázané na vodíkové atomy v molekulách našeho jídla se zpracováním přesunou na atomy vodíku svázaného s kyslíkem, tedy utvoří vodu. Uvolněná energie nabíjí kondenzátor pumpováním protonů. Vytvořené napětí není vyšší než 150 mV, ale při tloušťce izolační membrány pouze cca 5 nm je intenzita elektrického pole ohromná, řádově 30 milionů voltů na metr, to pohání výrobu ATP v komplexu V. 

Pokud se energie neodebírá, hodně nabitý mitochondriální kondenzátor odmítá zpracovat všechny elektrony a některé vrací zpět. Ty se pak zachytí na kyslíku a vytvoří velmi reaktivní molekuly superoxidu O2-. Enzym SOD rychle převádí molekuly superoxidu v přítomnosti vody na peroxid vodíku H2O2. Ten není tak reaktivní a působí jako regulační signalizace. Informuje buňku, že palivo nelze dostatečně rychle spálit a je třeba se nějak zbavit přebytečné energie např. výrobou tuků nebo získat víc kyslíku a vyrobit teplo. A právě k vyrobení tepla slouží enzymy UCP. Působí jako řízené vybíjecí obvody. Lze to přirovnat i k upouštění páry z kotle při uvolnění tepla. Snižují napětí na kondenzátoru a tak snižují tvorbu superoxidu a peroxidu vodíku. Působí tedy podobně jako antioxidanty. Nadměrná produkce H2O2 by vedla k přechodu na anaerobní metabolizmus a aktivaci HIF-1α, tomu činnost UCP2 zabraňuje.

Co se ale děje v tepnách? Pokud je proudění laminární, zvyšuje se produkce UCP2, snižuje se oxidační stres a plak se netvoří. Střídavé mechanické namáhání ale tuto ochranu ruší, pokud vznikne v endotelu přebytek energie, vznikající superoxid poškodí endotel a bude se tvořit cévní plak. To je jasně vidět na modelu se selektivně vypnutým endoteliálním enzymem UCP2 (EC-Ucp2 KO).

A tady si můžeme klást otázku, pomohl by acetát i buňkám cévního endotelu? Acetát totiž také aktivuje UCP2, jak ukazuje studie na myších krmených tučnou stravou s doplněným octanem sodným.

Účinky krátkých mastných kyselin na aktivaci a deaktivaci enzymů pomocí fosforylace AMPK (pAMPK) v jaterních buňkách. Všimněte si aktivace UCP2 a deaktivace ACC (pACC)

Nemohl by tedy octan (acetát) řešit nejen obezitu, ale i Alzheimera i srdečně cévní problémy? Možná to nějaká studie ukáže, zatím je to pouhá hypotéza a spekulace.


Předchozí 

Následující 


Zdroje:

Short-Chain Fatty Acids Protect Against High-Fat Diet-Induced Obesity via a PPARγ-Dependent Switch From Lipogenesis to Fat Oxidation

Elevating acetyl-CoA levels reduces aspects of brain aging

Endothelial UCP2 Is a Mechanosensitive Suppressor of Atherosclerosis

Targeting the AMPK pathway for the treatment of Type 2 diabetes

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Peroxid vodíku, medicínský zázrak

Obrázek
Cože? Peroxid vodíku? To je přece jen dezinfekční prostředek při poranění, anebo ne? Vypůjčil jsem si titulek z názvu stejnojmenné knihy, kterou napsal doktor medicíny William Campbell Douglass. Dovolím si zde přeložit předmluvu.  Citace : Co se to děje? Peroxidy by pro nás měly být špatné. Volné radikály a tak. Ale teď slyšíme, že peroxid vodíku je pro nás dobrý. K tomuto jsem byl velmi skeptický, ale tolik pacientů se mě ptalo na můj názor na H2O2, až mi bylo trapné říkat „nevím“. Nechtěl jsem se vzdát pondělního nočního fotbalu kvůli výzkumu H2O2, ale nebylo vyhnutí. (Hry byly stejně mizerné.) Byl jsem ohromen, když jsem zjistil, že již v roce 1914 byl proveden vynikající klinický výzkum lékařského využití peroxidu vodíku! (Padne na to pondělní večerní fotbal - možná i nedělní odpoledne.) Lékař J.S. Haldone v roce 1919 uvedl, že kyslík rozpuštěný v krvi by pravděpodobně byl dobrým způsobem boje proti infekci. (Pamatujte, že v té době to byla infekce. Pokud jste nebyli ubiti k smrti
Další informace

Ray Peat - Diabetes, antikoncepce, štítná žláza, vápník, jak to souvisí?

Obrázek
A opět článek, který napsal Ray Peat již v roce 2006. Kdybych ho býval znal dříve, nemusel bych vymýšlet vlastní teorie a koncepce na základě analýz vědeckých studií, na něž odkazuje tento blog. Nejen že Ray Peat dochází prakticky ke stejným příčinám (přebytek cirkulujících volných mastných kyselin, FFA, NEFA), ale i ke stejným preventivním opatřením chránícím před metabolickým syndromem, inzulínovou rezistencí a diabetem druhého typu. Podporuje tak moje rady doplňovat ke stravě  MCT olej , glycin a antioxidanty jako je vitamín C , hořčík a případně i jód. On však jde ještě dál, jeho znalosti jsou nesmírně komplexní a přidává ještě další netušené souvislosti jako je hladina estrogenu, aktivita štítné žlázy, vazba na kalcifikaci apod. Takže, čtěte pozorně, Ray Peat nemluví do větru. Ray Peat - Diabetes, sklerodermie, oleje a hormony Základním argumentem je, že stres a stárnutí činí buňky v mnoha ohledech méně reagující, což je způsobeno tím, že stres poškozuje jejich schopnost produkova
Další informace

Peroxidem vodíku a dusitany proti rakovině?

Obrázek
O peroxidu vodíku (H2O2) jsem poprvé psal již před dvěma roky . Bylo to v souvislosti s jeho regulačními a signalizačními funkceni. Naprosto zásadní je jeho funkce jako součást regulační smyčky zásobení tkání kyslíkem , kterou jsem popsal zde . Málokdo si uvědomuje, že rozdělování kyslíku je řízeno produkcí CO2, předání kyslíku od červených krvinek do tkání není samozřejmost, je to řízený proces. Oxid dusnatý je, zdá se, záložní systém pro případ, kdy základní regulace pomocí CO2 a H2O2 z nějakého důvodu nefunguje dostatečně, kdy buňky nemohou zvýšit svoji aktivitu na žádost systému. Typickým příkladem je požadavek zprostředkovaný inzulinem, kdy mluvíme o inzulinové rezistenci, ale vlastně jde o to, že nefunguje předání informace od H2O2 k zvýšení produkce CO2 a zvýšení dodávky O2 a k rozšíření cév. H2O2 není zpracován a předá tedy jinou informaci, totiž že aktivitu již nelze více zvýšit z důvodu nedostatku kyslíku. A tuto informaci předává i okolním buňkám a navíc jim prostřednictvím
Další informace