MCT pro zdraví

Je to zvláštní. Mechanisticky je jasné, že linolová kyselina ve stravě je spojena s vyšším oxidačním stresem  a podivnými produkty autooxidace jako je 4-HNE, což je molekula přichytávající se k enzymům tak, že jim znemožňuje správně fungovat . Dokonce tak znemožňuje vlastní odstranění, takže se její koncentrace zvyšuje a mělo by být snadné uspořádat jednoduchý experiment, podávat jedné skupině lidí ve stravě víc linolové kyseliny než dostane kontrolní skupina, a výsledkem by měl být jasný rozdíl. Ale takto to nefunguje. Tak se např. stane, že Tucker Goodrich, známý blogger a zastánce teorie o škodlivosti linolové kyseliny, když je na síti X tázán, aby doložil na lidské studii, že linolová kyselina způsobuje záněty, předloží studii s tímto závěrem : „Our meta-analysis suggested that increasing dietary LA intake does not have a significant effect on the blood concentrations of inflammatory markers. However, the extent of change in dietary LA intake might affect the effect of LA suppl...

Aminokyselina glycin je běžně dostupný doplněk stravy pro sportovce. Používám ho už poměrně dlouho. Nevím, jestli nějak funguje, ale vím, že jak člověk stárne, hladina glycinu v těle se snižuje a snižuje. Psal jsem o tom již ve starších příspěvcích . Nedávno mi na YouTube naběhl rozhovor s Dr. Joelem Brindem o účincích glycinu . Velmi zajímavý rozhovor, v němž zmiňuje problém nadbytku methioninu a nedostatku glycinu v naší stravě. Glycin je sice považován za neesenciální aminokyselinu, ale dráhy produkující glycin mají omezenou kapacitu vázanou na ostatní procesy, proto nikdy nemohou uspokojit potřebu. Špatná dostupnost glycinu tedy může vést k problémům s metabolismem. Tyto problémy lze snadno řešit právě přidáváním glycinu jako sladidla např. do kávy nebo jiných nápojů. Ano glycin, aminokyselina, je vlastně lehce nasládlý, snadno použitelný. Množství, které doporučuje, je cca 8 gramů denně. Žádné negativní účinky nejsou známy. Snažil jsem se pídit po mechanizmech, jakým by glycin vla...

Kdysi jsem psal o tom, jak v jedné studii vědci zjistili, že pokud působí na buňky glutamátem/glutaminem, potlačí v buňce oxidativní metabolizmus a nahradí ho fermentačním . T en kyslík nepotřebuje.  Nepoužívá ho ani při dostatku kyslíku, při jeho normální koncentraci. Souvisí to s uvolňováním molekul čpavku při deaminaci přebytečného glutaminu pro vstup do TCA cyklu, tedy pro jeho přeměnu na energii ATP. V jiném postu jsem zase psal, jak čpavek aktivuje NMDA receptory, tedy receptory glutamátu . Jejich vypnutí pomocí látky MK-801 ochrání superoxid dismutázu před poškozením a nadměrná aktivace NMDA receptorů glutamátem a čpavkem tedy pravděpodobně vede k buněčné senescenci . Hlavní funkcí NMDA receptorů je, jak jsem pochopil, vpustit do buňky ionty vápníku, aktivovat buňku k činnosti. Obvykle se zvýší produkce ROS. Hlavní roli v tom hrají enzymy NOS , které produkují oxid dusnatý (NO). Je jich více typů, v nervové soustavě nNOS, v cévním endotelu eNOS. Jsou také varianty neakt...

Pokračujme v pátrání po zdroji obezity a poruch metabolizmu. V sérii příspěvků „ Kdo nám řekne, že už jsme snědli dost jídla ” jsem hledal mechanizmy, jak organizmus řídí příjem potravy. Co rozhoduje o tom, že jídlo, které jsme snědli, ještě nestačí a musíme si dát víc? Moje závěry jsou celkem jednoduché. Během dne sbíráme potravu tak, abychom měli dostatek energie na spánek. Kontrola se provádí prostřednictvím jaterního glykogenu, během dne spalujeme a ukládáme do různých tkání různé formy jídla a ve výsledku musí něco zbýt. Tento zbytek sacharidů a aminokyselin se převede na jaterní glykogen. Po celodenní spotřebě musí být dostatek glykogenu na odpočinek a spánek. Toto je, myslím, základní energetická regulace. Dostatek energie ale nestačí pro přežití. Nedostatek esenciálních aminokyselin vede k předčasnému umírání myší . Patrně proto existují pomocné mechanizmy jako např. ten na zajištění dostatku esenciálních aminokyselin, který pracuje prostřednictvím hormonu FGF21. Ovlivňuje ener...

O tom, že cukr není zdravý, už dnes ví asi každý, i když to třeba neřeší a ani se tím nijak neomezuje. Ale že by cukr mohl škodit i bez cukru v jídle, to zní hodně divně, nemyslíte? Máme na to nějaké důkazy, studie, výsledky? Ano, myslím, že máme. Našel jsem jednu pěknou doktorandskou práci, která se právě snaží na tuto otázku odpovědět. A výsledky jsou velmi zajímavé. Zkusím je zde nějak stručně popsat. Při diskusích na X jsem se potkal s jedním skvělým experimentátorem v oblasti stravy. Má svůj blog na exfatloss.com . Nedávno vznesl do diskuse zajímavý pohled na nízkosacharidovou keto dietu . Někomu totiž nefunguje a neví se proč. Pozoroval to na sobě a své poznatky sdílí s ostatními na svém blogu. Ten postřeh ho napadl při poslechu přednášek Ricka Johnsona M.D. o výzkumu fruktózy. O tom, že tělo si ji vyrábí samo například i při příliš slané stravě a nedostatku vody, nebo při stravě obsahující chuť umami, tedy glutamát. Zdá se mu, že by to vysvětlovalo jeho pozorování. Já už jsem zd...

Pokračujeme ve sledování účinků sirovodíku na aktivitu enzymů. Už jsme viděli, že  H₂S ovlivňuje S-sulfhydrataci sirtuinů, tedy aktivitu deacetyláz, které mění aktivitu mnoha enzymů znemožněním jejich „dekorace” acetylovou skupinou . V případě modifikace sirtuinů to např. usnadní u některých enzymů „dekoraci” ubikvitinem, což vede k jejich odstranění. Nebo to zvýší jejich aktivitu po odstranění acetylové „dekorace”, pokud překáží v činnosti enzymu. Už takhle je to vše hodně složité. Ale to není všechno. S-sulfhydratace určitých míst může nastat na mnoha proteinech, nejen na sirtuinech! Z výzkumu vyplývá, že  H₂S  sulhydratuje i enzym pyruvát karboxylázu (PC) a i hlavní přepínač metabolizmu, enzym AMPK. To by vysvětlovalo další jevy pozorované in vitro (ve zkumavce) a in vivo (na celých organizmech) souvisejících se změnami hladin sirovodíku. S-sulfhydratace cysteinu neboli modifikace jedné zabudované aminokyseliny v enzymu tak, že skupina -SH se změní na skupinu -SSH a zn...