Opravdu působí omega-3 proti omega-6 nebo je to působení acetátu proti fruktóze?
Volně naváži na starší příspěvek, kde jsem zkoumal vlastnosti fruktózy a acetátu, jak působí vzájemně proti sobě. Ten příspěvek se týkal hlavně acetylace enzymů, tedy změnou jejich „dekorace“ acetylovou skupinou. Fruktóza totiž potlačuje deacetylázu SIRT2 a pravděpodobně i SIRT1. Acetát zase naopak aktivuje SIRT1, možná i SIRT2. Obě látky tedy působí jako regulátory stejných procesů, ale každá opačným směrem. Zajišťují tedy rovnováhu. To je důležité, protože pokud je jedné látky více, můžeme dosáhnout kompenzace účinku druhou látkou, nejsme bez možnosti kompenzace, to je důležité.
Dnes bych chtěl tento model spojit se začarovaným kruhem obezity, jak jsem jej popsal v předchozích příspěvcích. Málo komu totiž dochází, že vliv polynenasycených olejů na metabolismus je ve skutečnosti právě vliv fruktózy, která vzniká polyolovou dráhou v játrech, přítomností aldehydů, jako je třeba 4-HNE. Takto mění metabolismus strava obsahující linolovou kyselinu, semenné oleje. Pokud vypneme vliv fruktózy, změny metabolizmu vyvolané obsahem polynenasycených olejů jsou jen malé, téměř žádné. Teprve vstup endogenní nebo dietní fruktózy mění celou hru.
Pojďme si to zopakovat, je to poměrně komplikovaná cesta. Fruktóza aktivuje oxidační stres, ten se projeví zvýšenou hladinou H2O2. Ten peroxiduje všechny polynenasycené mastné kyseliny v mitochondriální membráně, tedy jak omega-6 tak i omega-3, ale saturované ani mononenasycené mastné kyseliny nemění. Oxidační stres také zároveň aktivuje iPLA2y, který čistí mitochondriální membránu od zoxidovaných mastných kyselin a uvolňuje je jako signální molekuly. Tady vzniká první rozdíl, signální molekuly vzniklé z omega-6 budou jiné než z omega-3. Budou odstraňovány stejnými enzymy, tedy AR a ALDH2. Nás zajímá hlavně aldózová reduktáza AR. O ní víme, že je aktivována aldehydem HNE vzniklým peroxidací linolové nebo arachidonové kyseliny. Může být aktivována některým z produktů peroxidace omega-3 mastných kyselin? Aktivuje se fruktokináza? I kdyby omega-3 neaktivoval AR, produkce fruktózy už musí být zapnutá pomocí produktů peroxidace tuků omega-6. Ale my víme, že doplňování rybího tuku potlačuje obezitu, takže v tom musí být něco jiného. Je to acetát?
Pokud porovnáme dvě studie na diabetických myších, tedy myších s vysokou hladinou krevní glukózy, které zcela určitě aktivují polyolovou dráhu v játrech, výsledky jsou prakticky totožné. Jedna studie použila rybí tuk, druhá acetát sodný.
 |
| PC běžná strava bez diabetu, PD běžná strava s diabetem, SD s rybím tukem a s diabetem |
 |
| DAB + s diabetem, SAT + s acetátem sodným |
Vysoká hladina glukózy spustí polyolovou dráhu a aktivuje fruktokinázu (KHK). Vidíme vysoké hladiny kyseliny močové, tedy aktivní je xantin oxidáza (XO) a produkce H2O2. Doplnění rybího oleje nebo acetátu sodného krásně potlačuje tuto dráhu, snižuje hladinu kyseliny močové a projeví se to nižším množstvím peroxidovaných mastných kyselin. Je ta podobnost čistě náhodná?
Zopakujme si, že fruktóza potlačuje CPT1A, tedy vypíná transport dlouhých tuků do mitochondrií, nejde je pak použít pro získání okamžité energie. Jelikož rybí tuk funguje a potlačuje tvorbu kyseliny močové, zcela určitě potlačuje i vliv fruktózy. Musí potlačit enzym AMPD2 a aktivovat AMPK. Víme, že to takto umí dělat acetát prostřednictvím aktivace deacetylázy SIRT1.
Našel jsem studii, která objasňuje, že spojení mezi fruktózou, SIRT1 a acetátem je zprostředkované enzymem ACSS2. Ten aktivuje acetát pro použití v buňce, připojí k němu molekuly -CoA. Vysoká hladina glukózy (HG) aktivuje polyolovou dráhu a fruktóza potom aktivuje ACSS2, vypnutí (ACSS2i) kompenzuje účinky fruktózy.
 |
| Je to právě fruktóza (HG+), která prostřednictvím aktivace ACSS2 spouští řetězec pro tvorbu tuků. Vypnutí ACSS2 (ACSS2i+) kompenzuje efekt fruktózy. |
ACSS2 už jsem tu probíral v souvislosti s fruktózou a nedostatkem aminokyselin. Studie nám ukázala, že ACSS2 je nejaktivnější při přebytku aminokyselin (AA+) a při přítomnosti fruktózy (SIRT2 KD). Naopak nedostatek aminokyselin (AA-) snižuje aktivitu ACSS2 a fruktóza pak nemá téměř žádný vliv. Pokud to funguje jako na předchozím obrázku, pak nedostatek aminokyselin může snížit aktivitu ACSS2 a potlačit efekt fruktózy. To je asi jedna možnost, ale nesouvisí s rybím tukem.
 |
| SIRT2 je ovládán fruktózou, KD představuje stav vyvolaný fruktózou, AA - nedostatek aminokyselin, AA + jejich dostatek. |
Je tedy k potlačení efektu fruktózy potřeba acetát? Potlačení aktivity ACSS2 zvyšuje hladinu acetátu, blokuje jeho spotřebu na tvorbu nových tuků. Je acetát potřebný k acetylaci nebo deacetylaci histonů a sirtuinů, aby se potlačil efekt fruktózy?
Pravděpodobně tedy potřebujeme ještě zdroj acetátu, potřebujeme správné tuky. Ale nenašel jsem žádný zásadní rozdíl, který by odlišil omega-3 a omega-6 v produkci acetátu. Původně jsem uvažoval, že zdrojem acetátu by mohly být peroxizomy, které přednostně zpracovávají exotické, velmi dlouhé a polynenasycené tuky. Ale mitochondrie to umí také, alespoň ty potkaní mitochondrie to umí poměrně dobře. Lidské možná ne, ale rybí tuk funguje u obou. Toto asi nebude ten pravý zdroj acetátu.
Takže nám zůstala jediná možnost, střevní bakterie, o tom už jsem psal. Tam polynenasycené tuky zcela jistě pomáhají změnit složení bakterií a mění i produkci acetátu. Polynenasycené tuky nejsou přímo substrátem, ale desaturace pomáhá bakteriím v pokračování zpracování vlákniny až ke krátkým mastným kyselinám, zejména acetátu. Takže myslím, že naše střevní bakterie jsou hlavním aktérem při potlačení účinků fruktózy pomocí tuků omega-3. A dělají to pomocí acetátu.
Následující
Zdroje:
Komentáře
Okomentovat