MCT pro zdraví

Abychom si zachovali zdravý metabolizmus, je potřeba udržovat naše mitochondrie ve velmi dobré kondici, to už víme. Jak to ale udělat?  Když jsem se snažil zjistit, jaké je běžné složení kardiolipinu, jednoho z nejdůležitějších fosfolipidů ve zdravé mitochondriální membráně,  vždy mi vycházelo, že  obsahuje vysoké procento tetralinoleyl-cardiolipin (4L-CL), tedy kardiolipinu obsahujícího čtyři řetězce linolové kyseliny . Na druhém místě se objevuje kyselina cis-vakcenová (cVA) a teprve na dalších místech se objevuje třeba DHA (v mitochondriích ze srdce), olejová nebo další polynenasycené mastné kyseliny. V některých studiích se snažili nahradit linolovou kyselinu dlouhými řetězci ARA a DHA, ale výsledky nejsou nijak povzbudivé. Například v této studii manipulováním s enzymem ALCAT1 zkoušeli remodelovat kardiolipin a dosáhli zabudování více DHA do kardiolipinu, ale nejlepších výsledků dosáhli po vypnutí remodelace pomocí ALCAT1. Linolová kyselina se prostě pro kardiolipin...

O tom, že některé rostlinné látky jsou pro nás jedovaté víme, některé takové látky jsou i v potravinách, které běžně jíme. Naši předkové proto vymysleli řadu sofistikovaných postupů pro přípravu takových potravin, aby nám neškodily. Takovými látkami jsou i lektiny, o kterých si můžete přečíst například v knize nazvané česky  " Skryté nebezpečí zdravých potravin", v originále "The Plant Paradox" od   Dr. Stevena Gundryho.   Probíral jsem se dříve uloženými studiemi a zaujala mne jedna o tom, že některé rostlinné lektiny simulují účinky inzulinu, někdy dokonce lépe než samotný inzulin. Působí na inzulinové receptory delší dobu a účinky jsou vidět jako potlačení lipolýzy i jako aktivace lipogeneze. Starají se tedy o to, abychom tuky snadno uložili, ale také abychom je nikdy nepoužili. Jedná se o pokusy ve zkumavce. Nevíme tedy, jestli tyto pokusy mají praktický dopad i na skutečný život. Ale pokud mohou nemocná střeva propustit bakteriální lipopolysacharidy (LPS), moho...

Tak jsem si probíral nějaké starší uložené studie a tato mne zaujala. Vůbec si nepamatuji, že bych ji kdy viděl, ale krásně ilustruje, jak jsou věci ošidné. O co v ní jde? Z podstatě je to studie o tom, jak doplnění vlákniny (fruktooligosacharid, FOS) do stravy ovlivňuje příznivě metabolizmus. Perfektní.  Názory na vlákninu jsou velmi rozmanité. Můj názor je, že vláknina v tlustém střevě spouští signalizaci podobnou přejedení. Přítomnost nestrávené potravy v tlustém střevu hlásí, že jsme snědli víc potravy, než by bylo potřeba a tak se na ni živí i střevní bakterie. Co z toho vznikne je celkem loterie, protože každý z nás má ve střevě jiné složení bakterií a tak se neví, co ty bakterie vlastně vyprodukují. Když to dopadne dobře, tak bakterie vytvoří ocet/acetát (a další krátké mastné kyseliny, SCFA) a ten signalizuje tělu, že je opravdu paliva dost a tělo se podle toho zařídí. Již jsem o tom psal. V této studii na to šli docela chytře. Nestačilo jim pouze zjistit, že to funguje. Zk...

Proč je v tukové tkáni tolik světelných senzorů? Až do dneška jsem vždy uvažoval vliv světla jen jako jeho přímý vliv na fungování enzymů v mitochondriích . Je na čase to změnit. Napadla mne divná otázka, kterou vidíte v nadpisu. Mohly by moderní LED displeje počítačů a mobilů s omezenou šířkou vyzařovaného spektra způsobovat nejen epidemii krátkozrakosti , ale i metabolické problémy a obezitu? Tak jsem začal pátrat. Nejprve jsem se zeptal umělé inteligence, jestli o tom náhodou něco neví: Citace AI „ Ano — OPN5 (opsin 5, neuropsin) má prokazatelnou souvislost s regulací metabolismu a termogeneze, ale zatím hlavně z experimentů na myších. A zajímavé je, že souvislost se štítnou žlázou se v klíčové studii přímo nepotvrdila. Co se zatím ví OPN5 je světlocitlivý receptor. V mozku, konkrétně v preoptické oblasti hypotalamu, se nachází na neuronech, které regulují tělesnou teplotu. Aktivace OPN5 fialovým světlem (~380 nm) vede přes nervové okruhy k potlačení termogeneze v hnědé tukové tkáni...

Úvod od AI Krátkozrakost (myopie) u dětí a dospívajících výrazně roste jak ve světě, tak v České republice. Trend je označován za „epidemii“ a souvisí zejména se životním stylem (více času u obrazovek na blízko, méně pobytu venku na denním světle), částečně i s genetikou a dřívější/lepší diagnostikou.  Podle rozsáhlé metaanalýzy (276 studií, přes 5 milionů účastníků z 50 zemí, publikováno v British Journal of Ophthalmology):Prevalence myopie u dětí a dospívajících (zhruba 5–19 let) stoupla z 24 % (1990–2000) na cca 36 % (2020–2023). To odpovídá zhruba 1 ze 3 dětí/teenů. Nejvyšší výskyt je ve východní a jihovýchodní Asii (často 50–80 %+ u starších školáků/teenagerů; např. Japonsko či Jižní Korea velmi vysoké hodnoty). V Evropě a některých jiných regionech je nižší, ale také roste. Vyšší prevalence je u dospívajících než u mladších dětí, u dívek, ve městech a u těch s intenzivnějším školním vzděláním. V ČR je prevalence nižší než v Asii (odhaduje se zhruba 15–20 % u dětí/školáků, cel...