MCT pro zdraví

Dovolím si volně navázat na předchozí příspěvek o konjugované kyselině linolové (CLA) jako potenciálním prostředku pro léčení aterosklerózy. Viděli jsme, že 1 % CLA směsi ve stravě dokázalo u myší během osmi týdnů téměř zcela vyléčit cévy, dříve vytvořený aterosklerotický plak z aorty téměř zmizel. Nejednalo se o zpomalení procesů usazování plaku, ale o jeho odstranění! Jaký může být mechanizmus?  Může to fungovat i u lidí? V jednom starším příspěvku jsem ukazoval, jak počet nenasycených vazeb polynenasycených mastných kyselin určuje rychlost degradace molekul apoB100, tedy i jaterní produkci částic VLDL/LDL. Čím větší náchylnost k peroxidaci, tím rychlejší degradace apoB100 a nižší export tuků a cholesterolu z jater. Podívejte se na následující zjištění. Na rozdíl od předchozí studie, zde se kyselina linolová a palmitová chovají stejně.  Byly použity lidské jaterní buňky, to by mohlo vysvětlovat ten rozdíl. Zde je to právě CLA, která potlačuje export apoB100, tedy snižuje e...

Pokud si myslíte, že rostlinné oleje chrání vaše cévy, tak to pravděpodobně není pravda . Svědčí o tom studie zkoumající jejich vliv ve vyšším věku nebo zkoumající délku dožití. Rostlinné oleje sice snižují cholesterol, ale nízké hladiny cholesterolu jsou asociovány s kratší délkou života . Co byste řekli třeba na informaci, že stačí přidat do stravy 1 % zvláštní směsi polynenasycených olejů, speciálně zpracované linolové kyseliny, a cévní plak mizí na zvířecím modelu během pár týdnů!  Ale zpracování těchto rostlinných olejů neprováděl žádný průmyslový potravinářský podnik. Ne, zpracování prováděly bakterie kravského žaludku! Výsledný produkt se jmenuje CLA, konjugovaná linolová kyselina. Je jich ale víc druhů, nejzajímavější z nich je kyselina rumenová c9,t11-CLA. Další je t10,c12-CLA, té první je však v másle deset až dvacetkrát víc než té druhé. Mohly by tedy být tučné mléčné výrobky a zejména máslo a smetana těmi základními prostředky pro potlačení ucpávání cév? Prostředky...

Nadváha a obezita je v dnešní době poměrně častý jev, mnohem častější než byl třeba před padesáti nebo sto lety. Názorů na příčiny je mnoho, ale mně se to zatím jeví jako výsledek otravy z jídla, pití nebo prostředí, ať už vzduchu, který dýcháme nebo zamoření cizími elektromagnetickými signály. Předpokládám, že prostředí a jídlo prostě hraje roli. Zopakujme si nejdůležitější procesy, které ovlivňují ukládání tuku a obezitu. Především, rychlé a snadné ukládání do tukové tkáně nezpůsobuje problém a odebírá rychle tuky z krve. K tomu je nutné zachovat metabolicky zdravou tukovou tkáň chráněnou glutathionovým antioxidačním systémem. O tom, kolik tuku se bude ukládat rozhodují přebytky, nějaký tuk se totiž neustále spaluje a přebytky se ukládají. Rozhoduje o tom tedy poměr, ve kterém jsou spalovány tuky a glukóza. Při jakékoli změně poměru tuků a sacharidů ve stravě bude potlačení spalování tuků nebo jejich přebytek ve stravě znamenat více přebývajících tuků pro uložení. Naopak nedostatek ...

Náhodou jsem se podíval na starší studii z roku 2004 , která ukazuje, že oxidační stres ovlivňuje export tuků z jater ve formě částic VLDL. Představte si, že každá lipoproteinová částice VLDL/LDL obsahuje právě a pouze jednu molekulu proteinu ApoB100, takže jsou zcela nezbytné pro export tuků z jater. Máme tedy už tři nezbytné produkty, které potřebujeme pro zdárný export tuků z jater, t.j. olejovou kyselinu, H2O2 a ApoB100.  Olejovou kyselinu získáme z jídla nebo ze saturovaných tuků pomalým procesem DNL. Při relativně nízkotučné stravě to není žádný problém. Saturované tuky také při přebytku vytvoří dostatek H2O2 pro aktivaci enzymů syntetizujících VLDL. Jak je to s ApoB100? Ten se také snadno vyrobí. Ale studie nám říká, že existuje systém, který kontroluje kvalitu exportovaných tuků v částicích VLDL. Pokud jsou přítomny peroxidované polynenasycené tuky, enzymatický systém PERPP odbourá molekuly ApoB100 a žádné částice VLDL nemohou být exportovány, omezí se tak export tuků z ja...

Už mnohokrát jsem zde narazil na to, že procesy obvykle považované za negativní, jsou dokonalé regulační smyčky, tedy procesy reagující řízeně na okolní prostředí. Nejsou to žádné náhodné poruchy nebo omyly přírody. Jsou to dlouhodobě vyzkoušené regulační procesy. Dnes se podíváme na propustnost střevní stěny a endokanabinoidní systém (eCB). V dnešní době už nikdo o propustnosti střev nepochybuje, je to velký úspěch. Pamatuji se, jak před cca 20ti lety to bylo téma, kterému se všichni profesionálové v oboru smáli a pouze pár jedinců (např. Dr. Natasha Campbell-McBride ) se snažilo je přesvědčit, ať se na to podívají blíže, že je to velmi důležité. Trvalo to sice dlouho, ale nakonec se podívali a propustnost střev se opravdu začala důkladně zkoumat. Svědčí o tom i studie, o které dnes bude řeč. Ale jako obvykle, pokusím zase vnést do tohoto problému pár svých myšlenek. Zdá se mi prostě podivné, že by příroda vymyslela systém, jak udělat střevo propustným, čistě ze zlomyslných důvodů. J...