MCT pro zdraví

Co je to AR, je to enzym aldolázareduktáza. Enzym, který zpracovává přebytečnou cytosolickou glukózu na sorbitol. Než se podíváme na studii s AR, podíváme se, co je potřeba k tvorbě tuků v játrech. Podívejte se i na starší příspěvek se stejnou tématikou . V první studii vidíme, že k ukládání tuků v játrech je potřeba aktivovat enzym SCD1 . Bez něj to nejde. Tento enzym desaturuje delší saturované tuky, čili kyselinu palmitovou a stearovou na mononenasycené kyseliny. Jelikož kyselina palmitová C16:0 vzniká hlavně novou tvorbou tuků z molekul acetyl-CoA, je zároveň rychle prodloužená na kyselinu stearovou C18:0 a dále enzymem SCD1 desaturována na kyselinu olejovou C18:1. Možná ani tak nejde o desaturační enzym SCD1, jako spíš o přítomnost olejové kyseliny C18:1. Ta je pro ukládání tuků v triglyceridech naprosto nezbytná. Až tak nezbytná, že vypnutí desaturace zabraňuje ukládání tuků. Ale pokud je přítomna kyselina olejová C18:1 například z tukových zásob nebo ze stravy, vyřazení desatura...

Je to zvláštní. Mechanisticky je jasné, že linolová kyselina ve stravě je spojena s vyšším oxidačním stresem  a podivnými produkty autooxidace jako je 4-HNE, což je molekula přichytávající se k enzymům tak, že jim znemožňuje správně fungovat . Dokonce tak znemožňuje vlastní odstranění, takže se její koncentrace zvyšuje a mělo by být snadné uspořádat jednoduchý experiment, podávat jedné skupině lidí ve stravě víc linolové kyseliny než dostane kontrolní skupina, a výsledkem by měl být jasný rozdíl. Ale takto to nefunguje. Tak se např. stane, že Tucker Goodrich, známý blogger a zastánce teorie o škodlivosti linolové kyseliny, když je na síti X tázán, aby doložil na lidské studii, že linolová kyselina způsobuje záněty, předloží studii s tímto závěrem : „Our meta-analysis suggested that increasing dietary LA intake does not have a significant effect on the blood concentrations of inflammatory markers. However, the extent of change in dietary LA intake might affect the effect of LA suppl...

Opět jsem záměrně do titulku vybral provokativní otázku. Týká se škodlivosti alkoholu, myslím přímo etanolu. Nechápejte to tak, že bych obhajoval nadměrné či notorické pití alkoholu. To ne, pití alkoholu je návykové. Ale výzkumy provedené před nějakou dobou ukazovaly, že alkohol v malém množství by vlastně mohl být prospěšný, a nyní již je prý jakékoli množství alkoholu škodlivé, i velmi malé množství. A to se mi nějak nezdá být pravděpodobné, pokud uvážím, že alkohol může pomáhat aktivovat enzym ALDH2, který se zdá být velmi důležitý pro detoxikaci aldehydů pocházejících z polynenasycených olejů jako je např. 4-HNE. Proč si kladu tuto otázku? Uvažujte! Co kdyby existovala nějaká složka stravy, která by potlačila nebo i napravila poškození jater při popíjení alkoholu. Neznamenalo by to, že játra jsou poškozována nějakou jinou látkou? Samotný alkohol by to nemohl být! Tímto volně navazuji na předchozí post na toto téma . A taková látka ve stravě opravdu existuje. Je to aminokyselina gly...

Trochu provokativní otázka, že? Ale proč nezkusit hledat odpovědi i na takovéto otázky. Podíváme se na dvě studie o stárnutí a délce života spojené s glycinem. První studie přímo ukazuje na myších, že podávání glycinu (8% hmotnostních) ve stravě od 9 měsíců života prodlužuje život myším samcům cca o 6 %, samicím trochu méně, o 4 %. Studie byla prováděna na třech různých pracovištích na speciálně křížených geneticky heterogenních myších. Prodloužení života bylo konzistentní a statisticky významné na všech místech. Spolu s testem glycinu byly na jednom místě prováděny i další testy (aspirin ve dvou koncentracích, inulin, TM5441), které ale prodloužení života neprokázaly. Věrohodnost výsledků se tedy zdá být vysoká. Byla použita strava 5LG6 s 12 % tuků a 22 % bílkovin. Dalším významným zjištěním této studie je, že suplementace nezhoršuje zdravotní stav a je bezpečná. Příčiny úmrtí u skupiny s glycinem v porovnání s kontrolní skupinou byly prakticky stejné, neobjevil se žádný statistický ...

Mnozí čtenáři již samozřejmě tuší, která aminokyselina by to mohla být, ale nechám si to na později. Stále více se totiž ukazuje, že hlavním problémem moderních civilizačních chorob by mohl být jeden relativně málo známý, ale v naší době příliš aktivní enzym. Už ho znáte z předchozích příspěvků, je to aldózová reduktáza AR, začátek polyolové dráhy. Ano, je to ten enzym, který z glukózy vyrábí sorbitol a následně ho enzym SORD odbourává přeměnou na fruktózu. Je to také ten enzym, který zpracovává 4-HNE, aldehyd pocházející z linolové kyseliny omega-6, na aktivní signálové molekuly zánětu. Už jsem zde ukazoval, jak sorbinil, inhibitor AR, zcela potlačí signalizaci zánětu způsobeného LPS, tedy bakteriálními endotoxiny. Vypnutí AR přeruší signalizaci dalším buňkám, žádný chronický zánět tkáně se pak nekoná. Může to být dobré v případě aktivace zánětu mrtvým materiálem jako je třeba LPS. Možná to už tak dobré není při bakteriální infekci, nevím. V každém případě bychom to nyní mohli sna...

Napadlo mě začít hledat, vztah mezi suplementací glycinu a polyolovou dráhou, tedy konkrétně jestli nemá glycin nějaký vztah k aktivitě aldózové reduktázy (AR). Tento enzym (spolu s fruktokinázou KHK) se zdá být v centru dění kolem obezity, oxidačního stresu, chronického zánětu apod. Jeho vypnutí přerušuje signalizaci zánětu a reakci na endotoxiny, ale ruší i odbourávání některých toxinů. Jeho vypnutí tedy nemusí být vždy žádoucí. A zdá se mi, že jsem určitou souvislost mezi glycinem a AR našel. Je to taková celkem nevinně vyhlížejí studie kataraktu (šedého zákalu) na diabetických potkanech z roku 2019. Autoři měli asi stejný nápad, co kdyby glycin interagoval s aldozóvou reduktázou? A zkusili to na diabetických potkanech. A fungovalo to! Studie byla provedena tak, že potkanům se v určitém okamžiku chemicky poškodí slinivka, takže se přestane produkovat inzulin. To vede k okamžitému nárůstu hladiny krevní glukózy s následným postupným poškozováním orgánů. Tato studie se zaměřila na po...

Stárnutí organizmu se zdá být závislé na příjmu potravy. Už jsem tu jednou poukazoval na to, že k prodloužení života se pravděpodobně dá dopracovat zabráněním jakéhokoli, třeba i krátkodobého, přejídání . Při diskusi na síti X poslal do diskuse známý blogger Peter ( @Peter_InNorfolk ) studii zkoumající délku života potkanů při třech dietách, standardní stravě (16 %cal tuků), mírně tučné stravě (35 %cal tuků) bez omezení množství a na stejné stravě ale s omezením na stejné množství kalorií jako u standardní stravy. Komentoval tam hlavně zkrácení života při neomezené tučné stravě, což připisuje relativně vysokému obsahu linolové kyseliny omega-6 v tuku, tedy v sádle. Control - nízkotučné granule, IHF - tučná strava s isokalorickým omezením, FHF - tučná strava bez omezení, experiment proveden na samečcích potkanů. Mírně tučná strava bez omezení (FHF) zpomaluje metabolismus a snižuje produkci tepla. Z předchozího příspěvku ale víme, že nejpodstatnější fází takové studie jsou právě první dn...