MCT pro zdraví

Příspěvky

Co způsobuje aterosklerózu?

20.4.24

Už jsem zde několikrát probíral, že hlavním aktérem při tvorbě zúžených cév a plaku není cholesterol, jak nám stále tvrdí oficiální medicína, ale oxidační stres. Ukázal jsem, že velikou roli zde hraje kyselina šťavelová (oxalát) a jeho neutralizace vápníkem v jídle . AMPK jako regulátor jaterního metabolizmu. Aktivace AMPK potlačuje tvorbu nových tuků a nové glukózy a aktivuje spalování tuků. V tomto příspěvku budu pokračovat po stopě enzymu AMPK, který ovládá fosforylaci velmi důležitých enzymů souvisejících s některými civilizačními chorobami. Například fosforyluje enzym ACC a tak potlačuje tvorbu nových tuků a tak řeší obezitu. AMPK potlačuje jaterní produkci glukózy a glukoneogenezi a tak řeší diabetes . A v tomto příspěvku uvidíme jak aktivace (fosforylace) AMPK snižuje oxidační stres na vnitřním povrchu cév (endotelu) a tak potlačuje i aterosklerózu. Pokračuji tedy v sérii sledující účinky acetátu (octanu) na metabolizmus jaterních a tukových buněk, mozkových buněk a nyní i bu

Další informace

Jsou sacharidy toxické?

27.3.24

V jednom starším příspěvku jsem se věnoval tomu, co jíst, co nám asi škodí a hlavně v jakém množství. Vycházel jsem zde z informací z knihy Paula Jamineta Perfect Health Diet . V části věnované sacharidům zde uvádí, že doporučené maximální množství sacharidů je 150 g (600 kcal). Proč? Co se v těle děje, když bude denní množství příjmu sacharidů vyšší? Pojďme tedy pátrat. Nejprve se podíváme na tento obrázek ze studie zkoumající změny v metabolizmu u lidí při proměnlivém množství konzumovaných sacharidů a tuků , který jsem trochu doplnil. Na obrázku je závislost DNL na příjmu energie, CH=sacharidy, P=bílkoviny, příjem tuků tento proces neovlivňuje. Prázdné sloupečky ukazují trvalý proces, plné při jídle. Co zde vidíme? Proces de-novo lipogeneze (DNL), tedy tvorba tuků z glukózy, je přirozená ochrana při vysokém příjmu sacharidů. Celkové množství takto vyprodukovaného tuku v játrech nebo v tukové tkáni je poměrně malé, pár gramů denně. Oproti množství zkonzumovaného tuku je zanedbateln

Další informace

Může být ocet řešením Alzheimera a stařecké demence?

10.3.24

Ocet nebo octan nebo také acetát je velice zajímavá látka, potravinový doplněk. Pokud byste se o něm a jeho metabolizmu v těle chtěli dovědět více a do detailů, přečtěte si tento dvoudílný článek . Věnuje se pouze acetátu a má dva díly, celkem 49 hustě popsaných stran ve dvou sloupcích. To vše o molekule, která obsahuje pouze dva uhlíky. Neuvěřitelné. Má vliv zřejmě na všechny procesy v těle. Acetát působí nejen aktivací AMPK při své přeměně na acetyl-CoA, ale i přímo na receptor FFAR2, takto například podporuje vazodilataci, tedy lepší zásobení tkání krví a kyslíkem. Nejprve si zopakujme základní mechanizmus, kterým acetát v těle působí proti obezitě . Je to výsledek procesů spojených s aktivací acetátu v buňce, tedy spojení s molekulou CoA na acetyl-CoA. Tato reakce spotřebovává energii (ATP) a vytváří signál nedostatku, aktivuje enzym AMPK, který omezí enzym ACC jeho fosforylací na pACC. To je asi nejdůležitější změna v souvislosti s bojem proti tloustnutí. Dalším neméně důležitým

Další informace

Záhada chybějící molekuly acetyl-CoA, acetát jako řešení?

2.3.24

Co je to cytosolický acetyl-CoA? Všichni známe ocet, to je kyselina obsahující dva uhlíky, nejkratší mastná kyselina. Už jsme se zde setkali s MCT oleji , které obsahují střední mastné kyseliny s osmi nebo deseti uhlíky, kokosový olej obsahuje kyselinu laurovou s dvanácti uhlíky. Pokud tedy půjdeme směrem k menšímu počtu uhlíků, dostaneme se k butyrátu obsaženém v másle, mastné kyselině se čtyřmi uhlíky, a ke kyselině octové se dvěma uhlíky. Pokud je kyselina rozpuštěna ve vodě, oddělí se vodík jako proton a mluvíme častěji o molekule acetátu, butyrátu, oleátu apod. nikoli o kyselině jako takové. To jen tak na úvod. Co je ale acetyl-CoA? Acetát je malá molekula, aby buňka mohla řídit tok těchto malých molekul, připojuje k nim část nazvanou koenzym A zkrácené CoA. Proces připojování acetátu ke CoA vyžaduje energii (ATP) a je to vlastně aktivace molekuly acetátu pro použití v buňce. Dokonce tento proces vyšle signál (AMP) pro podpoření výroby energie (aktivuje AMPK). Tento proces ale

Další informace

Pozor na hypoxické tukové buňky, šíří rakovinu!

18.2.24

Jak jsem už psal jinde, když přidám do vyhledávání i transkripční faktor HIF- 1α , tedy aktivátor (pseudo)hypoxie tj. aktivátor metabolizmu bez použití kyslíku, vždy se ve výsledcích objeví něco zajímavého. Tak tentokrát je to docela bomba. Tukové buňky šíří rakovinu prostřednictvím rozšiřování informace o nedostatku kyslíku. Přímo takto to studie neříká, ale pokud uvážíme, že právě aktivace transkripčního faktoru HIF- 1α stojí za hypertrofií tukových buněk , tedy za jejich neustálým zvětšováním až do enormních rozměrů, pak není divu, že tyto buňky kolem šíří do těla mnoho problematických signálů. Jedním takovým málo známým signálem jsou malé extracelulární částice zvané exozomy. Extracelulární částice obsahující regulační signály vysílané tukovými buňkami. Už jsem zde několikrát ukazoval, že právě aktivace (pseudo)hypoxie tedy transkripčního faktoru HIF- 1α v tukové tkáni je na počátku následných změn v celém organizmu. Studie na myších ukazují, že pokud se podaří zabránit aktivaci

Další informace

Je zvýšená produkce cholesterolu záchranným mechanizmem pro export elektronů?

30.1.24

Nedávno byla publikována provokativní studie , která ukazuje, že zvýšený cholesterol se lépe vyřeší dvanácti sušenkami Oreo denně než pomocí tradiční léčby pomocí statinů. Samozřejmě pouze ve speciální situaci, ale je to tak. Tou situací je velmi nízko-sacharidová strava ve spojení s nízkým tělesným tukem. To mne vedlo k úvaze, že zvýšený cholesterol je pravděpodobně způsob řešení nějakého metabolického problému, konkrétně nedostatku meziproduktů TCA cyklu. Ty jsou nutné k exportu energetických elektronů přes membrány, tedy pro přenos produktů beta oxidace tuků (NADH) z peroxizomů do cytosolu a dále do mitochondrií. V případě nízkosacharidové keto diety nelze elektrony získané beta oxidací tuků v peroxizomech exportovat normální cestou přes laktát nebo malát, ale lze je použít pro syntézu cholesterolu. A dokonce jsem našel studii, která to v podstatě potvrzuje . Syntéza cholesterolu je poměrně složitá záležitost, která probíhá částečně v peroxizomech. To jsou takové ty buněčné skartova

Další informace