Co dělá ocet/octan při hypoxii, tedy při nedostatku kyslíku?

O působení octa/octanu sodného jsem tu psal již mnohokrát, obvykle samá pozitiva. Také jsem zde často psal, že pokud do vyhledávání přidáme i hypoxii, obvykle vyhledávač najde velmi zajímavé studie. V předchozím příspěvku jsem nastínil možnost, že kombinace octa např. s přejídáním by mohla způsobovat obezitu. Asi zdravější nebo méně nebezpečnou, než bez octa, ale octan produkovaný střevními bakteriemi s přebytkem polynenasycených olejů usnadňoval tvorbu nových tuků z octanu, glukózy a aminokyselin prostřednictvím zvýšení sekrece inzulínu.

Dnes se podíváme na velmi zajímavou studii která jde ještě dál. Konstatuje se v ní, že při nedostatku kyslíku rakovinné buňky velmi ochotně používají molekuly octanu jako zdroj uhlíku na tvorbu tuků a růst. Děje se to prostřednictvím acetylace histonů, tedy zapínáním genů souvisejících s tvorbou tuků. A dokonce koncentrace octanu nemusí být ani příliš vysoká. Velmi to koresponduje s mým předpokladem, že buňky přijímají molekuly octanu přes transportéry MCT1 exprimované laktátem, při nedostatku kyslíku se tedy dostávají do buněk mnohem snadněji. Spekuloval jsem tehdy, že je to metoda, jak navrátit pseudo-hypoxickým/senescentním buňkám zpět jejich aktivitu. Studie sice vůbec nezkoumala MCT1 membránové transportéry, ale výsledek je přesně dle predpokladu, octan ovlivňuje pouze hypoxické buňky. Tedy buňky, které mají problém. Navíc existují studie zkoumající vypnutí transportérů MCT1 jako prostředku pro zpomalení růstu nádorů, zabraňují tedy vstupu octanu do buňky jako zdroje uhlíku pro růst.

Hypoxia - při nedostatku kyslíku, FASN, ACACA - enzymy syntetizující nové tuky

Rakovinné buňky mají změněný metabolizmus, není to jako při buněčné senescenci. To je třeba si uvědomit. I když mají tyto buňky řadu vlastností stejných, senescentní buňky se nemnoží. Zastavily buněčný cyklus a čekají na opravu DNA. Buňka má k dispozici širokou škálu opravných enzymů a drah. V senescenci zůstává, protože nekonzistence DNA nedovolí množit špatnou DNA a nemá energii naopravu nebo dostatek antioxidačních ochranných prostředků na běh oxidační fosforylace. Acetát je schopen dodat tuto energii i antioxidační ochranu a nastavit expresi genů zpět k aktivitě. To ovšem u rakovinné buňky nejde, DNA je již neopravitelná, buňka je určena k rozebrání imunitním systémem. Působení octanu na rakovinou buňku je tedy kontraproduktivní, podporuje její množení. Nemusí to být ovšem tak zlé, pokud octan zároveň umožní i opravdu senescentních buněk imunitního systému. Proto bych zde nechtěl dělat nějaké závěry z výzkumu in vitro, tedy ve zkumavce. Ve skutečnosti to může být i jinak a je třeba zkoumat věci in vivo, tedy v živém organizmu v jeho celistvosti.

Nejdůležitějším sdělením je, že octan pomáhá vyřešit nedostatek kyslíku tvorbou nových stavebních látek, látek pro opravu tkání, membrán, cév apod. To pomáhá zajistit dostatek kyslíku a živin pro opravu tkání, protože poškozená tkáň trpí zcela určitě nedostatkem kyslíku. Dělá to tak, že ovlivňuje acetylaci histonů v buněčném jádře, přímo mění epigenetickou informaci, zapíná geny pro tvorbu tuků z glukózy a aminokyselin a zvyšuje tak šanci buňky na přežití v obtížných podmínkách.

Octan zapíná epigenetickou regulaci tvorby nových tuků (de novo lipogenezi).

V předchozím příspěvku jsem se tázal sám sebe, zda si rostlinné oleje, obsahující linolovou kyselinu, samy zapínají se novo lipogenezi, tedy tvorbu nových tuků. Mohlo by to zajistit jejich bezpečnou transformaci na palmitovou, stearovou a olejovou kyselinu, které je možné bezpečně dlouhodobě skladovat v triglyceridech v tukové tkáni. Nyní můžeme konstatovat, že ano, v případě hypoxie nebo pseudo-hypoxie to možné je. Umí si linolové kyselina zapnout i pseudo-hypoxii? Ano, i to je možné, pomocí oxilipinů (nebo zvýšené množství laktátu ze střeva?). Tak to máme kompletní, vypadá to, že transformace polynenasycených tuků probíhá jako reakce na ohrožení zranitelných tuků hypoxií.  Je k tomu potřeba mnoho NADPH, ale toto, jak už víme, také octan pomáhá řešit. 

Takže octan opravdu může aktivovat tvorbu tuků v případě potřeby (nedostatku kyslíku) a dělá to maximálně opatrně, aktivuje si přitom i antioxidační ochranu. Pokud octan v takovém případě chybí, bude nedostatek kyslíku nebezpečný, citlivé polynenasycené tuky zůstanou bez ochrany, nebudou přeměněny na bezpečné tuky, místo toho se auto-oxidací  přemění na jedy. Myslím, že to dává docela smysl. Octan je prostě součást přírodního řešení problémů s polynenasycenými rostlinnými tuky. Ale náš chemický potravinářský průmysl nám tento systém téměř zničil tím, jak chrání potraviny před bakteriemi, zasahuje tak i do našich střeních bakterií vyrábějících octan. Tak se stalo, že zejména starší lidé trpí nedostatkem octanu, nedostatkem antioxidační ochrany nutné pro spalování tuků. Doplňování octa/octanu tedy může nahradit původní přirozenou ochranu. Navíc správným dýcháním můžete zlepšit oxidaci tkání.


Předchozí

Následující


Zdroje:

Acetate functions as an epigenetic metabolite to promote lipid synthesis under hypoxia


Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Peroxid vodíku, medicínský zázrak

Umí ocet opravit poškozenou DNA?

Peroxidem vodíku a dusitany proti rakovině?