Sirovodík jako metabolický opravář?
V minulém příspěvku jsme viděli, jak na myším modelu funguje omezení aminokyselin obsahujících síru. Omezení na jednu šestinu v podstatě zamezí tvorbě a ukládání tuků a jejich doplnění zase takřka okamžitě začne obnovovat tukové zásoby, velmi zajímavé. Podobně funguje i celkové omezení bílkovin ve stravě, jak jsme již také viděli.
Přemýšlel jsem o možných mechanizmech a málem jsem zapomněl na post, ve kterém jsem komentoval studii dávající do souvislosti (ne)dostatek aminokyselin, deacetylázu SIRT2 a účinky fruktózy, tedy konkrétně účinek aktivace enzymu KHK který fosforyluje fruktózu. Výsledek úvah byl takový, že nedostatek aminokyselin aktivuje SIRT2 a omezuje tak tvorbu tuků. Projevuje se to deacetylací a odstraněním enzymu ACSS2 pro aktivaci acetátu na acetyl-CoA, tedy sníženou produkcí substrátu pro tvorbu nových tuků. Ale fruktóza prostřednictvím KHK potlačuje SIRT2 a tak potenciálně ruší účinek nedostatku aminokyselin a zvyšuje tvorbu tuků. To mne přivedlo k pátrání po souvislostech mezi sírou a deacetylázami zvanými sirtuiny. A našel jsem celou řadu velice čerstvých studií zkoumajících účinky sirovodíku (H₂S) na metabolizmus tuků a glukózy. H₂S vzniká při zpracování sirných aminokyselin např. enzymem cystathionin-γ-lyázou CSE/CGL. Účinkuje prostřednictvím nahrazení ubikvitinové „dekorace“ některých sirtuinů jejich sulfhydratací. Asi těch postů bude muset být víc, než jen tento, je to opravdu velké a obsáhlé téma.
Začneme tedy s deacetylázou SIRT1 a souvislostmi s kardiovaskulárními chorobami. Použijeme výsledky studie na myších.
 |
| Mechanizmus, kterým sirovodík ovlivňuje acetylaci enzymů tak, že potlačuje syntézu cholesterolu, potlačuje zánět a omezuje tvorbu cévního plaku. |
 |
| Studie demonstruje redukci aterosklerotického plaku pomocí H₂S, používá myší model alerosklerózy a ukazuje účinky sirovodíku pomocí dvou látek, které vytvářejí v těle sirovodík (NaHS nebo GYY4137). |
 |
| H₂S aktivuje SIRT1, potlačuje zánět, napravuje metabolizmus tuků v aortě a v játrech. |
Takže studie ukazuje, že aktivací deacetylázy SIRT1 lze řešit např. aterosklerózu. Už jsem zde několikrát psal o studiích s acetátem, kde účinek byl závislý na expresi SIRT1. Dokonce i omezení buněčného stárnutí cévního endotelu. Víme, že i v tomto případě účinky acetátu zprostředkovává právě SIRT1, v jiném postu řeší acetát prostřednictvím SIRT1 i plicní silikofibrózu nebo ztukovatění jater.
 |
| Hlavním přirozeným enzymatickým zdrojem H2S je enzym CSE, cystathionin-γ-lyáza. Zvýšení exprese CSE (Ad-CSE) se projeví aktivací produkce SIRT1, potlačení exprese (siRNA-CSE) se projeví deaktivací produkce SIRT1. |
Nyní si můžeme připomenout předchozí post, který zkoumal účinky omezení sirnatých aminokyselin, tedy konkrétně cysteinu a methioninu. Na obrázku porovnání hladin některých metabolitů se dalo identifikovat, že přestože dietní příjem cyst(e)inu byl podstatně nižší, hladina cystathioninu a cysteinu na lačno v játrech byla vyšší. To by umožňovalo vyšší využití cysteinu na tvorbu H₂S a aktivaci SIRT1, tedy zajistit produkci většího množství molekul NADPH a lepší recyklaci glutathionu (GSH).
Zdroje:
Komentáře
Okomentovat