Souvisí aterosklerotické poškození cév s poškozením jater?

Dovolím si volně navázat na předchozí příspěvek o konjugované kyselině linolové (CLA) jako potenciálním prostředku pro léčení aterosklerózy. Viděli jsme, že 1 % CLA směsi ve stravě dokázalo u myší během osmi týdnů téměř zcela vyléčit cévy, dříve vytvořený aterosklerotický plak z aorty téměř zmizel. Nejednalo se o zpomalení procesů usazování plaku, ale o jeho odstranění!

Jaký může být mechanizmus? 

Může to fungovat i u lidí?

V jednom starším příspěvku jsem ukazoval, jak počet nenasycených vazeb polynenasycených mastných kyselin určuje rychlost degradace molekul apoB100, tedy i jaterní produkci částic VLDL/LDL. Čím větší náchylnost k peroxidaci, tím rychlejší degradace apoB100 a nižší export tuků a cholesterolu z jater.

Podívejte se na následující zjištění. Na rozdíl od předchozí studie, zde se kyselina linolová a palmitová chovají stejně.  Byly použity lidské jaterní buňky, to by mohlo vysvětlovat ten rozdíl. Zde je to právě CLA, která potlačuje export apoB100, tedy snižuje export triglyceridů z jater.

Omezení exportu tuků z jater obvykle aktivuje jejich β-oxidaci, zvyšuje jaterní hladinu acetyl-CoA a tím i glukoneogenezi. To vede k potlačení hladu a nižšímu příjmu potravy a menšímu ukládání tuků do tukové tkáně. Může to ovšem také vést ke ztukovatění jater, pokud se β-oxidace a glukoneogeneze neaktivuje pomocí transkripčního faktoru PPARα, např. při nedostatečné S-sulfhydrataci enzymů.

Existuje nějaký vzájemný vztah mezi ztukovatěním jater a aterosklerózou?

Ano, tato studie nám ukazuje, že souvislost by tam mohla být.

Imunitní systém lidí s poškozenými játry je naučený napadat molekuly apoB100. 

Mám hypotézu, že oxidační poškození molekul apoB100, způsobené peroxidací polynenasycených tuků, má normálně zamezit jejich exportu z jater a způsobit degradaci apoB100. Poškozená a ztukovatěná játra ovšem nefungují zcela správně a občas nějaký ten zoxidovaný apoB100 propustí ven mimo jaterní buňky a do krevního oběhu. Naučí tak T-buňky imunitního systému rozeznávat poškozené LDL částice.  

Po narušení cévního endotelu např. buněčnou senescencí způsobenou narušeným metabolismem tuků, jsou LDL částice použity jako zdroj materiálů pro opravu cévy. Tam je ale najdou „poučené“ T-buňky a začnou je požírat. A vznikne cévní plak, ateroskleróza.

Jak je ale možné, že CLA toto dokáže napravit? Nevím, můžeme se zatím jen dohadovat. CLA zřejmě dokáže zamezit exportu vadných molekul apoB100, zamezit exportu peroxidovanych tuků. Imunitní systém se postará o odstranění těch zoxidovaných a pokud se do krevního oběhu dostávají pouze nepoškozené částice VLDL/LDL, cévy se samy zotaví a vyčistí. Co myslíte? Mohlo by to takto probíhat?

Otázka je, zda vznik částic oxLDL s poškozenými molekulami apoB100 je vázaný pouze na poškozená játra, nebo může vznikat i obecně na libovolném místě krevního oběhu. Nedovedu si moc představit mechanizmus, jak by CLA mohla zabránit oxidaci LDL jinak, než omezením jejich exportu z jater. Zdá se tedy, že částice oxLDL vznikají právě v játrech.

Pojďme si zopakovat konstatování z jiného staršího příspěvku, který ukazuje problematiku aktivace jaterní aldozoreduktázy (AR) peroxidovanými lipidy, tedy aldehydy jako je např. 4-HNE, nebo i acetaldehydem pocházejícím z etanolu:

Citace

„In parallel with successful treatment of steatosis, AR inhibitor suppressed ethanol-activated galactose metabolism and saturated fatty acid biosynthesis. Sorbitol in galactose metabolism and stearic acid in saturated fatty acid biosynthesis were potential biomarkers responsible for ethanol or ethanol plus AR inhibitor treatment. In vitro analysis confirmed that exogenous addition of sorbitol augmented ethanol-induced steatosis and stearic acid. These findings not only reveal metabolic patterns associated with disease and treatment, but also shed light on functional biomarkers contribute to AR inhibition therapy.”

„Souběžně s úspěšnou léčbou steatózy potlačil inhibitor aldozoreduktázy (ARI) ethanolem aktivovaný metabolismus galaktózy a biosyntézu nasycených mastných kyselin. Sorbitol v metabolismu galaktózy a kyselina stearová v biosyntéze nasycených mastných kyselin byly potenciálními biomarkery zodpovědnými za účinky ethanolu nebo ethanolu plus inhibitoru AR. Analýza in vitro potvrdila, že exogenní přidání sorbitolu zesiluje steatózu indukovanou ethanolem a kyselinou stearovou. Tato zjištění nejen odhalují metabolické vzorce spojené s onemocněním a léčbou, ale také osvětlují funkční biomarkery přispívající k terapii inhibicí AR.”

Taková je zatím moje představa, možná úplně špatná, ale jako pracovní model je to myslím docela vyhovující. Uvidíme časem, zda se objeví nějaké rozpory a nedostatky tohoto modelu. 

Zajímavá je nesporně otázka, zda by postupy směřující k potlačení ztukovatění jater, např. doplňování glycinu, mohly léčit i aterosklerózu a odstraňovat cévní plak.

Předchozí

Následující

Zdroje:

Conjugated linoleic acid suppresses the secretion of atherogenic lipoproteins from human HepG2 liver cells

Liver damage promotes pro-inflammatory T-cell responses against apolipoprotein B-100