Jak konkrétně rostlinné oleje deaktivují signalizaci nedostatku buněčné energie?
Jedním z hlavních senzorů dostatku energie v buňce, tedy dostatku molekul ATP, je enzym AMPK. Ten je aktivován vždy, pokud se zvýší množství molekul AMP. Ale opravdu to funguje „vždy”? Dostatek energie pro všechny funkce v buňce je natolik zásadní, že by nás mělo zajímat, zda některé látky dokáží tuto signalizaci potlačit. Buňka potom trpí nedostatkem energie a padá do různých úsporných režimů, např. do pseudohypoxie nebo buněčné senescence, která se vyznačuje fermentativním metabolizmem pro snížení produkce reaktivních oxidačních látek (ROS, např. peroxidu vodíku), ale také vypnutými procesy opravujícími poškozenou DNA (což je běžná věc způsobená např. uv zářením nebo radiací).
Známe tedy nějaké látky, které blokují činnost AMPK? Ano, jistě. Je to nám dobře známý produkt autooxidace linolové kyseliny omega-6, molekula pojmenovaná 4-hydroxy-2-nonenal (HNE). Nedělá to přímo, ale prostřednictvím kinázy LKB1, na kterou se HNE „lepí”. Kináza LKB1 fosforyluje, tedy aktivuje, enzym AMPK (P-AMPK). Pouze správně fosforylovaný enzym je plně funkční. Blokace LKB1 způsobí nefunkčnost enzymu AMPK a špatnou signalizaci nedostatku molekul ATP. Aktivní enzym AMPK mimo jiné fosforyluje i enzym ACC (P-ACC), tak ho zablokuje a zabrání výrobě molekul malonyl-CoA.
Pokud je enzym LKB1 blokován molekulami HNE, není dostatečně aktivní ani AMPK a enzym ACC nebude fosforylovaný. To znamená spuštění de novo lipogeneze a molekuly malonyl-CoA pak zabrání spalování tuků, prostě tuky nevpustí do mitochondrií. Tuk se bude muset ukládat více než je potřeba. Ano, takto si nefunkční signalizace vynutí ukládání tuků vyskytujících se v krevním oběhu z jídla nebo i nově vytvořeného tuku v játrech.
Toto vše najdeme v zajímavé studii již z roku 2008. Nejedná se tedy o žádnou novinku. Jen o tom skoro nikdo neví.
V další studii na podobné téma najdeme také vztah mezi HNE, LKB1, AMPK, mTOR a syntézou nových proteinů zejména v souvislosti s hypertrofií srdečního svalu. Již jsem zde uváděl souvislost mezi linolovou kyselinou a plicní hypertenzi způsobenou zesílením cév, toto jen přináší další podrobnější informace o mechanismech, jak to v těle probíhá.
Také zde vidíme, že látka Rapamycin sice blokuje některé účinky HNE, ale moc nejásejte. Pravděpodobně nemůže potlačit všechny účinky a nepomůže s odstraněním HNE, pokud je ho hodně.
Řada vědců hledá metody, jak potlačit příliš aktivní signál mTOR. Přitom se nadměrná aktivace tohoto signálu jasně projevuje po stimulaci HNE, tedy auto oxidačním produktem linolové kyseliny. Velké zásoby linolové kyseliny pocházející z neomezené konzumace rostlinných semenných olejů pak v těle vytvářejí sklad hořlavého materiálu, který po aktivaci oxidačním stresem zažehne produkci HNE a následně celou řadu metabolických problémů.
Řešení základních metabolických problémů se zdá být velmi jednoduché - zajistit buňce co nejméně HNE. To znamená aktivovat jeho bezpečné odstraňování ale také jíst co nejméně potravin, ve kterých se vyskytuje nebo ze kterých se vytvoří autooxidací. Tak jednoduché to celé pravděpodobně je. Nevěříte?
Následující
Zdroje:
Resveratrol Prevents the Prohypertrophic Effects of Oxidative Stress on LKB1
Komentáře
Okomentovat