MCT pro zdraví

Jedním z hlavních senzorů dostatku energie v buňce, tedy dostatku molekul ATP, je enzym AMPK. Ten je aktivován vždy, pokud se zvýší množství molekul AMP . Ale opravdu to funguje „vždy”? Dostatek energie pro všechny funkce v buňce je natolik zásadní, že by nás mělo zajímat, zda některé látky dokáží tuto signalizaci potlačit. Buňka potom trpí nedostatkem energie a padá do různých úsporných režimů, např.  do pseudohypoxie nebo buněčné senescence , která se vyznačuje fermentativním metabolizmem pro snížení produkce reaktivních oxidačních látek (ROS, např. peroxidu vodíku), ale také vypnutými procesy opravujícími poškozenou DNA (což je běžná věc způsobená např. uv zářením nebo radiací) . Známe tedy nějaké látky, které blokují činnost AMPK? Ano, jistě. Je to nám dobře známý produkt autooxidace linolové kyseliny omega-6, molekula pojmenovaná 4-hydroxy-2-nonenal (HNE). Nedělá to přímo, ale prostřednictvím kinázy LKB1, na kterou se HNE „lepí”. Kináza LKB1 fosforyluje, tedy aktivuje, enzym A...

Hormon leptin je produkován tukovými buňkami a je známo, že by normálně měl snižovat potřebu jíst. U obézních lidí to ale takto nefunguje. Mají vyšší hladinu leptinu ale stejně konzumují víc jídla, než je potřeba. Tomuto stavu říkáme leptinová rezistence, tělo prostě nereaguje na signál leptinu, signál dostatku uskladněného paliva v těle. Zdá se, že tento stav úzce souvisí s nekvalitním skládáním proteinů/enzymů a se stresem v endoplazmatickém retikulu (ER stres), což je místo, kde se v buňce enzymy skládají. Jaké látky mohou vyvolávat takový stres? Co třeba aldehydy vzniklé autooxidací linolové kyseliny? Nemohl by to třeba být 4-hydroxy-2-nonenal (HNE)? Nepomohla by aktivace enzymu, který HNE odbourává, tedy aktivace aldehyd dehydrogenázy (ALDH2)? Fungovalo by to i na potlačení leptinové rezistence?  Asi nejzávažnějším efektem zvýšené přítomnosti toxického aldehydu HNE, pocházejícího z autooxidace linolové kyseliny, je jeho přichytávání se (adduction) k některým důležitým enzymům ...