Opravdu více omega-3 znamená více zdraví?
Ze všech stran se na nás valí reklamy na doplňky stravy plné zaručeně zdravých a potřebných omega-3 mastných kyselin. Musí to být tedy studnice zdraví. Ale pokud jste četli předchozí příspěvky, asi tušíte, že v tom je háček. Studie na sportovcích pomocí různých doplňků stravy totiž neprokázaly žádný pozitivní efekt. Naopak dochází ke zvýšení koncentrace toxických produktů jako aldehyd MDA nebo 4-HNE, to určitě není dobré na posílení zdraví. Už jsem tu ale v jiném článku psal, že např. konzumace ryb funguje, proč tedy doplňky nefungují?
Jako vždy, je to trochu složitější. Nejdřív je potřeba zjistit, co vlastně chceme zlepšit. Potřebujeme totiž jen několik málo polynenasycených mastných kyselin (PUFA) z těch mnoha desítek možných. Jsou to DHA, EPA a AA. A navíc nám stačí pouze nepatrné množství, jen trochu stavebního materiálu membrán a na signalizaci. Z ryb je získáme více méně hotové. Rostliny poskytují pouze polotovary, které musí teprve být zpracovány ve složitých chemických výrobních linkách našeho těla. Tyto linky ovšem mají omezenou kapacitu, a tady je ten problém. Nesmíme je přetížit tvorbou neužitečných produktů, protože pak nevyrobí ty užitečné produkty.
Co to znamená konkrétně? Maximální koncentraci DHA v membránách nedosáhneme zvýšením konzumace omega-3 olejů z rostlinných zdrojů, ale naopak jejích vynecháním. Nemáme sice podrobné řízené studie na lidech, ale máme pěknou studii na laboratorních krysách. Podívejte se na tento 3D graf.
Ukazuje na svislé ose množství DHA v membránách krevních buněk v závislosti na různém množství rostlinných olejů v potravě. Jasně je na něm vidět paradoxní závislost, čím více PUFA, tím méně DHA. Optimální konzumace jak omega-3 (ALA) tak omega-6 (LA) je v oblasti kolem 1 % celkového kalorického příjmu. Jakýkoli vyšší obsah PUFA v potravě paradoxně snižuje obsah DHA. Stejná data v jiném grafu, čím více omega-6 linolové kyseliny (LA, dolní graf), tím méně DHA.
Ovšem také čím více rostlinné omega-3 (ALA) v potravě, tím méně DHA v buněčných membránách. Tak to vidíte, výsledek je jasný. Pro představu dnešní průměrná konzumace omega-6 je na úrovni blížící se hodnotě 10 % energetického příjmu, tedy spodní graf. Při takové stravě nikdy nedosáhneme potřebné koncentrace DHA pouze z rostlinných olejů. To prostě nejde.
Výroba DHA z ALA používá stejné enzymy (stroje) které slouží k zpracování omega-6 linolové kyseliny. Na zpracování ALA už nezbývají kapacity a čeká tedy dlouho ve frontě. Mezitím degraduje a degraduje, mění se na toxické látky a škodí. Proto nemá smysl doplňovat omega-3, dokud nesnížíte příjem omega-6. Začněte tedy úplným vyřazením rostlinných olejů ze semínek, slunečnicového, řepkového ale i lněného. Oleje nejsou dobrým zdrojem ani omega-3, jsou totiž zoxidované již z výroby. To platí i pro ty již zmiňované doplňky stravy obsahující oleje.
Ještě bych tu znovu připomenul, že doplňování omega-3 ve formě DHA může přinášet velmi pozitivní výsledky. Na rozdíl od rostlinných olejů (LA, ALA), DHA obsažená v rybím tuku a mase nebude použita pro výrobu energie. DHA je stavební materiál a brání se spálení, je to dáno kruhovým prostorovým uspořádáním, není snadné ji přeměnit na energii ATP. Proto nemůže poškodit signalizaci kyslíku v buňce a neovlivní negativně spalování tuků. Naproti tomu rostlinné oleje, pokud je jich přebytek, budou přednostně nabídnuty ke spálení. To při dlouhodobém působení naruší signalizaci přítomnosti kyslíku v buňce a omezí celkově spalování tuků se všemi negativními dopady na organizmus, které se obvykle projeví jako známé civilizační choroby.
Zdroje:
Effect of 6 Weeks of n-3 Fatty-Acid Supplementation on Oxidative Stress in Judo Athletes
Komentáře
Okomentovat