Zvyšuje tučné jídlo dlouhověkost?
Stárnutí organizmu se zdá být závislé na příjmu potravy. Už jsem tu jednou poukazoval na to, že k prodloužení života se pravděpodobně dá dopracovat zabráněním jakéhokoli, třeba i krátkodobého, přejídání. Při diskusi na síti X poslal do diskuse známý blogger Peter (@Peter_InNorfolk) studii zkoumající délku života potkanů při třech dietách, standardní stravě (16 %cal tuků), mírně tučné stravě (35 %cal tuků) bez omezení množství a na stejné stravě ale s omezením na stejné množství kalorií jako u standardní stravy. Komentoval tam hlavně zkrácení života při neomezené tučné stravě, což připisuje relativně vysokému obsahu linolové kyseliny omega-6 v tuku, tedy v sádle.
 |
| Control - nízkotučné granule, IHF - tučná strava s isokalorickým omezením, FHF - tučná strava bez omezení, experiment proveden na samečcích potkanů. |
 |
| Mírně tučná strava bez omezení (FHF) zpomaluje metabolismus a snižuje produkci tepla. |
Z předchozího příspěvku ale víme, že nejpodstatnější fází takové studie jsou právě první dny studie, kdy se hlodavci na tučné stravě nezřízeně přejídají a poškozují si tak tukovou tkáň a játra. Nejsou pak schopni dostatečně rychle ukládat tuky a tuková tkáň je rezistentní k inzulínu. To zvyšuje množství volných mastných kyselin v krvi a poškozuje to buňky.
Pokud chceme něco zkoumat, musí se příjem tučné potravy omezit, minimálně první dny studie. Zde to udělali omezením kalorií na hodnotu příjmu standardní stravy (granulí). To umožňuje zachovat zdravou tukovou tkáň, která snadno akceptuje tuky a rychle je ukládá.
Takže daleko zajímavější se mi zdá zjištění, že tučná strava umožňuje prodloužení života, pokud se zachová zdravá tuková tkáň. U potkanů a mušek octomilek se to dá snadno zařídit omezením dostupnosti potravy. Fungovalo by to stejně i v částečně neomezeném režimu popsaném v předchozím příspěvku? Já myslím, že ano. Stačí pravděpodobně pouze omezit dostupnost tuků na krátký časový úsek na začátku aktivní fáze dne. Sacharidy je možné konzumovat v podstatě dle libosti při zachování nízké rychlosti příjmu, tedy rozprostřené do celého dne a dostupné pouze ve formě tvrdých granulí pro hlodavce. Ale nikdo to zatím, pokud vím, nezkoušel ani na hlodavcích ani na lidech.
Studie dále zkoumala i které konkrétní mastné kyseliny a enzymy, které se prodloužení života pravděpodobně účastní. Překvapivě jim vyšlo, že je to nedostatečná aktivita PPARy, tedy signálu pro ukládání tuků. Ano, vše nasvědčuje tomu, že pokud se krátkodobým přejídáním poškodí tuková tkáň, vede to je zkrácení života. Ukládání tuků je zpomaleno, což vede ke zvýšení hladin všech volných mastných kyselin (FFA). Ale výzkumníci navíc identifikovali jednu konkrétní, kyselinu palmitovou, jako nejvíce ovlivňující metabolizmus.
 |
| Rozdíly v expresi jaterních proteinů, IHF (tučná strava s isokalorickým omezením) snižuje oxidační stres a zánět. |
Kyselina palmitová (PA) je nasycená kyselina s 16-ti uhlíky, její původ v krvi je téměř výhradně ze zpracování sacharidů, tuků a bílkovin na acetyl-CoA a potom opětovné sestavení do nového tukového řetězce. Pochází tedy z procesu de novo lipogeneze. Při tomto procesu je zřejmě velmi důležité odebírat nově vytvořený palmitát do dalších procesů, tedy zabudovat jej do triglyceridů a exportovat, nebo ho prodloužit a desaturovat na kyselinu olejovou a spálit na teplo nebo vytvořit molekuly ATP. Pokud toto nejde, proces se zadrhne a hladina PA se zvýší, což zablokuje některé procesy, zvýší se oxidační stres a délka dožití se zkrátí.
 |
| Kyselina palmitová (PA) přidaná k izokaloricky limitované mírně tučné stravě (IHF) snižuje délku života, RGZ (rosiglitazone) aktivuje PPARy a snižuje oxidační stres, PPRC1 siRNA potlačuje PPRC1 a účinek RGZ. |
To se potvrdilo i v další fázi studie kdy, zřejmě pro urychlení, použili výzkumný model na bázi octomilek. Určili, že octomilky mají nejdelší život při obsahu 7 % tuků při izokalorické stravě. Aby ověřili vliv palmitátu, přidali některým skupinám 3 % PA a jasně pozorovali zkrácení života a nárůst oxidačního stresu. Dále identifikovali transkripční faktor PPRC1 jako hlavní regulátor, který je přítomností PA deaktivován. Jeho zvýšenou aktivací lze snížit oxidační stres a zvýšit délku života, zatímco jeho potlačením se obnoví oxidační stres a zkrátí život.
Jaký z toho udělat závěr? Nebojte se přiměřeně tučné stravy. Jediné, co je třeba mít na paměti je, že každé velké přejedení tučnou stravou může poškodit tukovou tkáň do takové míry, že přestane normálně fungovat. Některé tukové buňky přejdou do stavu buněčné senescence a rychlost ukládání tuků se celkově sníží. Nebude kam tuky ukládat a zhorší se krevní parametry, oxidační stres a zkrátí to život. Ale při vybalancovaném příjmu přizpůsobeném výdeji energie je tučná strava bezpečnější a zajistí delší život než nízkotučná strava. Z výzkumů také vyplývá, že kyselina octová (ocet) dokáže ochránit tukové buňky před poškozením. I když se zdá, že při omezení kalorií na složení tuků ve stravě nezáleží, je pravděpodobně daleko bezpečnější vyhnout se semínkovým olejům obsahujícím velké procento linolové kyseliny omega-6, která snadno degraduje a vytváří toxické aldehydy.
 |
| Krásná demonstrace toho, jak jablečný ocet, podávaný dva týdny před změnou stravy a běhen její změny na vysoce tučnou (náhlé přejídání), ochránil tukové buňky před senescencí. Může za to aktivace SIRT1 a mobilizace antioxidační ochrany. |
Doplněk
Tak zase přidám ještě malé doplnění. Uvědomil jsem si totiž, že vyšší hladina volných mastných kyselin (FFA) interaguje s produkcí H2S pomocí enzymu CSE, a to tak že tuto produkci značně snižuje. Psal jsem o tom ve starším příspěvku. To nám dává možnost spekulovat o dráze, kterou se prodloužení života může dít. Nedostatek H2S znamená nízkou S-sulfhydrataci enzymu eNOS, který produkuje oxid dusnatý (NO). Ten se podílí nejen na vazodilataci, ale pravděpodobně i na prodloužení věku vyvolaném změnou složení bílkovin, např. doplněním rozvětvených aminokyselin (BCAA.) Ve studii, která zkomala propojení mezi BCAA a délkou dožití se ukázalo, že aktivátorem účinků BCAA je právě enzym eNOS, tedy já bych doplnil, že je to jeho S-sulfhydratace, která zajišťuje delší dožití. Nemám sice přímé důkaz, ale tato cesta se mi zatím zdá nejpravděpodobnější.
Následující
Zdroje:
An isocaloric moderately high-fat diet extends lifespan in male rats and Drosophila
Komentáře
Okomentovat