Je alkoholické poškození jater opravdu způsobeno alkoholem?

Opět jsem záměrně do titulku vybral provokativní otázku. Týká se škodlivosti alkoholu, myslím přímo etanolu. Nechápejte to tak, že bych obhajoval nadměrné či notorické pití alkoholu. To ne, pití alkoholu je návykové. Ale výzkumy provedené před nějakou dobou ukazovaly, že alkohol v malém množství by vlastně mohl být prospěšný, a nyní již je prý jakékoli množství alkoholu škodlivé, i velmi malé množství. A to se mi nějak nezdá být pravděpodobné, pokud uvážím, že alkohol může pomáhat aktivovat enzym ALDH2, který se zdá být velmi důležitý pro detoxikaci aldehydů pocházejících z polynenasycených olejů jako je např. 4-HNE.

Proč si kladu tuto otázku? Uvažujte! Co kdyby existovala nějaká složka stravy, která by potlačila nebo i napravila poškození jater při popíjení alkoholu. Neznamenalo by to, že játra jsou poškozována nějakou jinou látkou? Samotný alkohol by to nemohl být! Tímto volně navazuji na předchozí post na toto téma.

A taková látka ve stravě opravdu existuje. Je to aminokyselina glycin. Víme to už dost dlouho, přes 20 let. Tedy jen někteří vědci to vědí, obecně se to neví, proč?

Třeba tato studie z roku 2003 krásně ukazuje ochranné účinky glycinu. Studie probíhala 30 dní na čtyřech skupinách myší a můžete si porovnat, jak glycin přiblížil všechny sledované parametry u skupiny popíjející alkohol ke skupině kontrolní bez alkoholu.

Ale to není všechno. V další studii z roku 2004 vidíme pokus nejprve 30 dní poškozovat játra popíjením alkoholu a potom dalších 30 dní k alkoholu přidat i glycin. A ono to fungovalo!

Povšimněte si že hodnota peroxidace polynenasycených tuků TBARS se po přidání glycinu vrátila téměř na hodnotu kontrolní skupiny.

Jak je to možné?

Vraťme se nyní k začarovanému cyklu obezity, jak jsem ho ukázal ve starším postu. Klíčovým enzymem je zde aldózová reduktáza, AR, enzym, který zpracovává přebytek glukózy na sorbitol a následně je produkována fruktóza, která aktivuje enzym KHK a oxidační stres.

Pokud je AR téměř neaktivní, zvýšená hladina glukózy zvyšuje recyklaci GSH pomocí zvýšené aktivity dráhy PPP, funguje tedy jako antioxidant. Ale při aktivaci AR glukóza spustí oxidační stres, přechod od oxidativní fosforylace k fermentaci, aktivaci HIF1A, pseudo hypoxii.

Celé se to odvíjí od aktivity aldózové reduktázy. Ukládání tuků, zánět, peroxidace polynenasycených tuků. Enzym AR je exprimován různými aldehydy, tedy i acetaldehydem, produktem zpracování alkoholu, nejen 4-hydroxy-2-nonenalem HNE z linolové mastné kyseliny.

Je to stále stejná situace, aldehydy aktivující aldozóvou reduktázu. Alkohol se zpracovává na acetaldehyd a ten je dále zpracováván enzymem ALDH2 na acetát. Ale část se zpracuje přes AR na signální molekuly, i když jsem zatím nikde nenašel zmínku, jaké procento. Výstupem aktivace AR bude i produkce fruktózy polyolovou dráhou při vysoké hladině glukózy. Na tom asi bude velmi záležet, spustí se obranná reakce, oxidační stres a zánět. Pokud jakýmkoli způsobem vypneme činnost enzymu AR, zánět i oxidační stres ustane.

Stejně funguje i glycin nebo některý z produktů jeho metabolizmu. Víme to z jiných výzkumů. Tak jako umí glycin zabránit tvorbě šedého zákalu u diabetiků, umí i potlačit ztukovatění jater a zabránit jejich poškození při metabolizmu alkoholu tím, že potlačí činnost AR.

Čím je tedy poškození jater způsobeno? Alkohol to přímo není, ale vysoké hladiny glukózy spolu s přítomností aldehydů by to mohly být. Je to aktivace aldózové reduktázy! Je jedno jestli aktivace pochází z peroxidovaných polynenasycených olejů nebo z alkoholu nebo z jiných toxických látek. Aktivace AR způsobí zvýšenou produkci fruktózy, aktivaci KHK, oxidační stres a chronický zánět. Alkohol v malém množství AR neaktivuje. Aby byl alkohol škodlivý i v malém množství, musí být pravděpodobně přítomny jiné aktivátory AR, aldehydy z rostlinných olejů.

Projevuje se to nějak ve studiích pití alkoholu u lidí? No posuďte sami, studie sice tvrdí, že alkohol škodí vždy. Ale my už víme, že pokud je potlačena aktivita AR, jako byla pravděpodobně před několika desítkami let, tak může i mírné pití alkoholu snižovat riziko úmrtí. Jak se ale postupem času aktivita AR se vzrůstajícím obsahem linolové kyseliny v těle, zvyšuje, i alkohol se stává více problematickým. Tak se může stát, že starší studie na mladších lidech ukazuje, že alkohol snižuje riziko úmrtí ale novější pokračování studie již toto neukazuje, zvýšená zátěž toxiny z jídla a prostředí aktivuje AR a další zátěž už situaci jen zhoršuje. Tak se stalo, že vlastně mírné požívání alkoholu v mladším věku a abstinence ve vyšším věku vede k nejdelšímu dožití, jak ukazuje zelená křivka na následujícím grafu.