Cibule, čokoláda, čaj nebo víno - flavonoly jako přírodní léčiva (nebo jedy?)

V posledních letech se objevila celá řada studií zaměřených na zkoumání léčivých účinků rostlinných extraktů obsahujících např. kvercetin, myricetin, kaempferol, EGCG (epigallokatechin gallát) a dalších tzv. flavonolů, podmnožiny z větší skupiny rostlinných flavonoidů. Zkoumají se účinky na obezitu, srdeční choroby i na rakovinu. Jejich účinky jsou opravdu zajímavé a překvapivé, zejména pro ty výzkumníky, kteří nic netuší o trankripčním faktoru HIF-1 a jeho účincích na buněčný metabolismus. Pro tyto neznalce je jejich účinek nepochopitelný až záhadný. To se nám stát nemůže, my už víme, co umí způsobit nevhodná aktivace HIF-1, ale i nevhodná deaktivace tohoto faktoru ovládajícího stovky genů. Pojďme se na výsledky několika studií podívat podrobněji.

Nejprve se podíváme na možnosti řešení obezity, způsobené konzumací nevhodných tuků. Studie byla provedena na třech skupinách myší, první měla standardní krmivo (ND), druhá zvýšený obsah tuků v potravě (HFD) a třetí skupina ke zvýšenému obsahu tuků dostala i myricetin (HFD+M).

Jak vidíte na grafech, myricetin byl schopen eliminovat téměř kompletně vliv zvýšené konzumace tuků (hmotnost, tukovou tkáň, krevní glukózu i leptinovou signalizaci). Ve studii bohužel není specifikováno složení tuků, ale dá se předpokládat nezanedbatelný obsah linolové kyseliny, která spouští pseudohypoxii. Vysvětlení, jak uvidíme dále, obsahuje účinek flavonolů na faktor HIF-1, podobně jako byl v jiné úspěšné studii tento faktor geneticky vypnutý. Flavonoly mají tedy schopnost vypínat pseudohypoxii, falešnou signalizaci nedostatku kyslíku.

Více se o vlivu flavonolů na faktor HIF-1 můžeme dozvědět ve studii zkoumající vliv na rakovinné buňky.

Tato tabulka uvádí jednak přehled zkoumaných látek, jednak účinek na HIF-1 a zkoumanou rakovinnou tkáň. A zde se také objevuje i další vliv, tzv. chelace železa. Co je to chelace? Je to jev, při kterém je určitý atom vázán uvnitř struktury a je tak deaktivován. To může být dle situace buď prospěšné nebo škodlivé. V případě flavonolů dochází k chelaci železa. To vyvolá zvýšenou stabilizaci HIF-1α, kterou nechceme, což může vyvolat i nedostatek železa. Co je ale zajímavé, flavonoly sice mohou vyvolat zvýšenou stabilizaci HIF-1α, ale omezují přesun tohoto faktoru do buněčného jádra a omezují tak celkovou aktivaci HIF-1. To je právě hlavní uvažovaný protirakovinný účinek, který má za cíl potlačit pseudohypoxii (Warburgův efekt). Potlačují pseudohypoxii, ať už byla vyvolána čímkoli. To ale může být nebezpečné pro tkáně, které nemají za běžných podmínek dostatek kyslíku, např. klouby, kosti, šlachy, oční rohovka apod. Pro tyto tkáně se flavonoly mohou jevit jako jedy. Někteří odborníci na výživu vidí právě tyto rostlinné jedy jako hlavní příčinu chronických problémů s klouby, šlachami, páteří apod. Vidíte, že tvrzení o všeobecné prospěšnosti různých aktivních rostlinných látek asi nebude pravdivé. Je třeba počítat i s tím, že některým buňkám mohou významně škodit.

Odhadovaná koncentrace quercetinu v krvi po konzumaci 100 ml červeného vína, 15 g smažené cibule nebo 125 ml silného černého čaje.

Jak je to se vstřebatelností a obsahem flavonolů v potravinách? Můžeme si ukázat několik porovnávacích studií. Významnými zdroji flavonolů jsou např. cibule, čokoláda, červené víno nebo čaj. Obecně alkoholy podporují vstřebávání flavonolů, ale studie nám tvrdí, že červené víno není dobrým zdrojem flavanolů. Jedna sklenička červeného vína (200 ml) tak může teoreticky dodat tělu terapeutické množství, stejně jako cca 50 g hořké čokolády (70 % kakaa), 12 gramů osmažené cibulky nebo 100 ml černého čaje, tedy cca 4 mg quercetinu, ale asi ne, bude to málo. Doporučovaná denní dávka kvercetinu proti viróze je až stonásobně vyšší a jsou k dispozici doplňky stravy (koncentrované výtažky) se kterými tyto dávky lze dosáhnout. Může třeba být stejné množství pro někoho i nebezpečné? Například při pravidelném užívání? Kdo ví, já bych raději předpokládal, že pro některé tkáně může.