MCT pro zdraví

Obsah jednotlivých konkrétních aminokyselin v proteinech se zdá být klíčový pro zachování zdravého metabolizmu. Změna složení vynecháním některých aminokyselin vede k přejídání, ale také k většímu maření energie na teplo, takže se netloustne . Na nedávných studiích na myších modelech je jasně vidět, že zde hrají svoji zajímavou úlohu rozvětvené a sirné aminokyseliny. Zatímco u rozvětvených je mechanizmus zatím velmi nejasný, u sirných aminokyselin se jeví sulfhydratace enzymů jako nejpravděpodobnější mechanizmus účinku . U rozvětvených kyselin bych si tipoval, že hlavním mechanizmem je transaminace na glutamát, který je metabolizován v TCA cyklu dvěma různými způsoby podle stavu metabolizmu. Buď je dále zpracován přes oxaloacetát na glukózu, pak vše funguje normálně, nebo je zpracován reverzním chodem IDH2 na citrát a potom na tuk . A to je zásadní rozdíl, který ale není popsán ve studiích, protože není žádný myší model, který by to umožňoval. Vždy se předpokládá pouze standardní metab...

Tento příspěvek bude opět věnován sirovodíku (H2S). Studie zmiňované v předchozích příspěvcích poměrně jasně ukázaly, jak prospěšný může být sirovodík produkovaný v jaterních buňkách enzymem CSE. Dokonce může být prostřednictvím S-sulfhydratace krevního albuminu dopraven dále do celého těla . Ovšem bude toto platit i pro sirovodík vznikající v tlustém střevu? Pojďme se podívat, co zjistili autoři studie zkoumající ovlivnění metabolizmu buněk střevního epitelu právě sirovodíkem. Navíc toto zkoumali v souvislosti s obezitou a stravou bohatou na tuky a cukry. Základní myšlenkou je, že vliv stravy s vysokým obsahem saturovaných tuků na vznik obezity by mohl být podpořen nebo naopak blokován sirovodíkem. Musíme si nejprve ujasnit podmínky, za kterých tento výzkum probíhal. Bylo to na obézních myších, kdy obezity bylo dosaženo tučnou stravou s vysokým obsahem kokosového oleje a cukru spolu s nízkým obsahem polynenasycených rostlinných olejů. Výzkumná strava má název D12331 a byla sestav...

Pokračujeme ve sledování účinků sirovodíku na aktivitu enzymů. Už jsme viděli, že  H₂S ovlivňuje S-sulfhydrataci sirtuinů, tedy aktivitu deacetyláz, které mění aktivitu mnoha enzymů znemožněním jejich „dekorace” acetylovou skupinou . V případě modifikace sirtuinů to např. usnadní u některých enzymů „dekoraci” ubikvitinem, což vede k jejich odstranění. Nebo to zvýší jejich aktivitu po odstranění acetylové „dekorace”, pokud překáží v činnosti enzymu. Už takhle je to vše hodně složité. Ale to není všechno. S-sulfhydratace určitých míst může nastat na mnoha proteinech, nejen na sirtuinech! Z výzkumu vyplývá, že  H₂S  sulhydratuje i enzym pyruvát karboxylázu (PC) a i hlavní přepínač metabolizmu, enzym AMPK. To by vysvětlovalo další jevy pozorované in vitro (ve zkumavce) a in vivo (na celých organizmech) souvisejících se změnami hladin sirovodíku. S-sulfhydratace cysteinu neboli modifikace jedné zabudované aminokyseliny v enzymu tak, že skupina -SH se změní na skupinu -SSH a zn...

Toto je volné pokračování předchozího příspěvku o účincích sirovodíku (H₂S) na buněčný metabolizmus . Tentokrát se podíváme na studii týkající se diabetu, zaměřenou na ochranu buněk produkujících inzulín, tedy na ochranu beta buněk pankreatu před vysokými hladinami glukózy v krvi. Uvidíme, že sirovodík aktivuje deacetylázu SIRT2, zlepšuje antioxidační ochranu pomocí GSH, snižuje hladinu aldehydů vzniklých oxidací polynenasycených tuků v prostředí s vysokou hladinou glukózy aktivací enzymu ALDH2, tedy působí tak že beta buňky jsou odolnější a přežijí i v nepříznivém prostředí. Na obrázku vlastně vidíme vše, co potřebujeme vědět.  Pokud bych měl navázat na post, kde jsem ukazoval, že  nedostatek aminokyselin aktivuje enzym SIRT2 a potlačuje tvorbu nových tuků , pak zde vidíme přesněji mechanismus. ALDA1 je aktivátor enzymu ALDH2, který odstraňuje toxické aldehydy vzniklé peroxidací polynenasycených olejů omega-6. Vidíme, že ALDA1 aktivuje tvorbu  H₂S  a ten také a...

V minulém příspěvku jsme viděli, jak na myším modelu funguje omezení aminokyselin obsahujících síru. Omezení na jednu šestinu v podstatě zamezí tvorbě a ukládání tuků a jejich doplnění zase takřka okamžitě začne obnovovat tukové zásoby, velmi zajímavé. Podobně funguje i celkové omezení bílkovin ve stravě, jak jsme již také viděli .  Přemýšlel jsem o možných mechanizmech a málem jsem zapomněl na post, ve kterém jsem komentoval studii dávající do souvislosti (ne)dostatek aminokyselin, deacetylázu SIRT2 a účinky fruktózy, tedy konkrétně účinek aktivace enzymu KHK který fosforyluje fruktózu . Výsledek úvah byl takový, že nedostatek aminokyselin aktivuje SIRT2 a omezuje tak tvorbu tuků. Projevuje se to deacetylací a odstraněním enzymu ACSS2 pro aktivaci acetátu na acetyl-CoA, tedy sníženou produkcí substrátu pro tvorbu nových tuků.  Ale fruktóza prostřednictvím KHK potlačuje SIRT2 a tak potenciálně ruší účinek nedostatku aminokyselin a zvyšuje tvorbu tuků.  To mne přivedlo k ...

V minulém postu jsem ukazoval výsledky studií diet omezujících některé konkrétní aminokyseliny. Celkově se ta „boží“ stavebnice skládá z dvaceti bílkovin, dvaceti kostek stavebnice, některé jsou přímé úseky, některé jsou ohnuté, některé dílky umožňují pohyblivost, některé umožňují rozvětvení, prostě klasická dětská stavebnice. V minulém postu jsme se tedy bavili o rozvětvených aminokyselinách (BCAA). Zdá se, že jejich omezení vyvolá snížení hmotnosti u myší, ale má to ještě nějaké „mouchy“. Například to nefunguje u samic myší. Samičky jsou prostě odolnější a my v podstatě nevíme, co se v těle děje. Naznačil jsem tam myšlenku, že jelikož samičky z principu mají větší procento tělesného tuku, jejich tuková tkáň lépe odolává přetížení např. při přejídání. A právě omezení rozvětvených aminokyselin ve stravě myší je spojené s  větší konzumací jídla.  Takže mým závěrem je to, že pozitivní výsledky samců jsou způsobeny aktivací buněčné senescence a inzulinové rezistence právě v tuko...