Funguje vitamín C proti hypertenzi?
Hypertenze, nebo-li vysoký krevní tlak, je poměrně záhadné onemocnění, jehož příčiny nejsou zcela jasné. Pokud chápu tělo jako samoopravitelný inteligentní systém, který, ať už je řízen čímkoli, se snaží vždy udržet rovnováhu mezi procesy, musí zvýšení krevního tlaku znamenat způsob řešení nějakého zásadního problému. Tělo by přece neničilo samo sebe jen tak. Tomu prostě odmítám věřit, tečka.
Fyzikální princip vzniku a charakteru krevního tlaku je jasný, i když i zde se najdou pochybovatelé. Ty ale nyní nechám stranou. Standardní vysvětlení je, že objem krve levé srdeční komory je stlačením komory vytlačen do aorty a dalších navazujících tepen. Jejich elasticita způsobí, že se mírně „nafouknou” jako balónek a převezmou objem krve vytlačený srdcem. Toto „nafouknutí” tepen zvýší tlak krve a my jej měříme jako tzv. systolický tlak. Tento tlak je tedy ovlivněn objemy tepen, srdeční komory, ale hlavně elasticitou, se kterou se tepny brání tomuto „nafouknutí”. Tato elasticita se mění, se stresem a s rostoucím věkem klesá, stěny cév tvrdnou a jsou méně ochotné se měnit. To zvyšuje systolický tlak.
Mezi údery srdce se objem „nafouknuté” krve plynule přelévá přes nejužší cévy, kapiláry, do žilního systému a zpět do, tentokrát pravé, srdeční komory. Nejnižší tlak v tepnách těsně před dalším úderem srdce se nazývá diastolický tlak. Jeho velikost, pokud je člověk v klidu, závisí hlavně na průtočnosti kapilárního systému, ten má obrovskou plochu a tedy kvalita povrchu kapilární stěny bude klíčová. Buňky na jakémkoli vnitřním povrchu se nazývají endotel, a právě buňky kapilárního endotelu, jejich metabolizmus, produkce volných radikálů, peroxidu vodíku a superoxidu, oxidu dusnatého a řady dalších látek stejně jako mechanické poškození nejjemnějších povrchových struktur (glycokalixu), ovlivňují velikost diastolického krevního tlaku.
Z teorie je tedy jasné, že stres vyvolá menší elasticitu tepen, zvýší srdeční frekvenci a tedy způsobí zvýšení jak systolického, tak i diastolického krevního tlaku. Otázkou ovšem zůstává, proč dochází ke zvýšení klidového krevního tlaku a jaká je příčinná souvislost. Je snad na vině nějaký stres i když jsme zcela v klidu? To by bylo celkem přijatelné vysvětlení. Mohl by to být nějaký chemický stres? Například chronický zánět, který produkuje celou řadu toxinů, nebo metabolizmus tuků, který pokud není vykompenzovaný dostatečnou hladinou redukovaného glutathionu, produkuje velké množství superoxidu a peroxidu vodíku, způsobuje inzulínovou rezistenci a množství dalších problémů.
Nepomohlo by tedy na vysoký krevní tlak doplňování antioxidantů? Podívejme se, co říkají studie. Pomineme tvrzení Americké kardiologické asociace (AHA), že se na vysoký krevní tlak nedoporučuje užívání antioxidantů, a zjistíme, že třeba vitamín C by mohl být účinný při snižování krevního tlaku. Poslouží nám meta studie, srovnávající data z 29 randomizovaných řízených studií sledujících vliv zvýšeného příjmu vitamínu C na krevní tlak. A výsledek je celkem jednoznačný, statisticky významný. Velikost snížení se sice u jednotlivých studií dost liší, viz obrázek, ale celkový výsledek je jasný.
Vidíte, že výsledky se značně liší, hodně záleží na konkrétním provedení a množství doplňků. Zaujala mne jedna studie označená šipkami. Je to velmi kvalitně provedená studie (randomizovaná, dvojitě zaslepená, kontrolovaná proti placebu) z roku 2008 na 110 mužích se systematicky zvýšeným krevním tlakem spočívající v doplňování 1000 mg askorbové kyseliny (vitamín C) a 400 IU vitamínu E po dobu osmi týdnů. Vidíte, že snížení tlaku dosahuje téměř 10 mmHg, to je velmi významné zlepšení. Podívejme se na tuto studii podrobněji.
Studie sledovala neobézní muže se systematickým zvýšeným krevním tlakem ve věku 35 až 60 let, bez diabetu, bez dislipidemie, nekuřáky, neprovádějící náročnější fyzická cvičení, neberoucí léky a bez zvýšené konzumace ovoce a zeleniny.
Součástí studie je i tabulka, porovnávající parametry krevní plazmy a červených krvinek lidí s normálním krevním tlakem s lidmi s hypertenzí (EH).
Z tabulky je zřejmé, že existují statisticky významné rozdíly v hladině vitamínu C v krevní plazmě i v poměru redukovaného/oxidovaného glutathionu (GSH/GSSG) mezi skupinami s normálním a vysokým krevním tlakem. To naznačuje důležitost správně fungujících oxidačně-redukčních procesů pro zdraví a udržení normálního krevního tlaku.
Zajímavá jsou i další zjištění zobrazená na následujících grafech. Ústně podávaný vitamín C v podobě kyseliny askorbové například zásadně zvyšuje hladinu redukovaného glutathionu, aktivitu superoxid dismutázy (více o ní zde), katalázy i glutathion peroxidázy. To jsou všechno nejzákladnější procesy pro odstraňování radikálů, superoxidu a peroxidu vodíku. Je také vidět, že podávání vitamínu E (tokoferol) jeho hladinu v krvi téměř nemění.
O významu dostatečného obsahu vitamínu C ve stravě jsem psal již v tomto příspěvku. Ukazuje se, že může být i účinnou zbraní v boji s vysokým krevním tlakem. Pokud 1 gram dokáže snížit tlak o cca 10 mmHg, co dokáží 2 gramy, nebo 6 gramů? Obecně se považují 2 gramy denně za vhodnou dávku pro zdravého člověka.
Existuje i speciální forma vitamínu C zvaný „lipozomální vitamín C”. Jde o to, že je možné vytvořit mikroskopické kuličky z fosfolipidové membrány naplněné roztokem vitamínu C, které se tedy mohou vstřebávat jinou cestou, jako tuky. Pokud by vás to zajímalo, zagooglete si. Já jen doplním, že existují skupiny, které se snaží lipozomální vitamín C vyrobit podomácku. Já jsem se před několika lety také hodně zajímal o domácí výrobu a žádný z receptů publikovaných na netu nesplňoval mé požadavky. Byly příliš pracné a zpochybnitelné, pravděpodobný obsah lipozomů byl příliš malý apod. Proto jsem vymyslel svůj vlastní postup, výroba zabere max půl hodiny a není potřeba žádné speciální vybavení. Návod si můžete stáhnout zde. Samozřejmě je to, jako celý můj blog, určeno pouze pro studijní účely.
Komentáře
Okomentovat