Co mají společného alkohol, ocet a rostlinné oleje?
Asi si budete klepat na čelo, co to zase vymýšlím. Jasně, že spolu nemají nic společného, že? No nespěchejte, něco se najde. Je sváteční čas a v tuto dobu se pije dost alkoholu, podívejme se trochu na jeho metabolizmus.
 |
| Efekt alkoholu na metabolizmus glukózy. Všimněte si zvýšené sekrece inzulínu od první minuty infuze glukózy, tedy okamžité inzulinové rezistence. |
Alkohol je čtvrté makrobiotické palivo. Běžně se samostatně neuvádí, pro získání energie konzumujeme sacharidy, tuky a bílkoviny. Alkohol je ale další samostatné palivo. Díky tomu, že není v přírodě běžně k dispozici, nemáme vyvinuty v podstatě žádné brzdicí regulační mechanizmy a tělo s ním tedy zachází tak rychle, jak mu to enzymy umožní. To je právě to, co vyhledáváme, účinky pocítíme prakticky okamžitě, to máme na alkoholu rádi.
Jako okamžitý účinek se objeví zejména přebytek buněčné energie, začne nám být horko, tělo se snaží tuto nadbytečnou energii vyzářit do okolí jako teplo. Za chvíli si povíme jak to v buňce a v těle funguje. Podle množství zkonzumovaného alkoholu se prakticky okamžitě změní využívané palivo pro naše fungování. Sníží se spalování sacharidů, tuků i bílkovin, a přes 50% potřebné provozní energie nám dodá alkohol. Zajímavé. Dokonce i mozku, o kterém se tvrdí, že zpracovává pouze glukózu a částečně ketony.
Zatím to vypadá skvěle, energii potřebujeme, rychlá energie se může hodit. Pokud se ale více jak polovina energie bere z alkoholu, co se děje s nespálenými sacharidy a tuky, které v tu dobu sníme? No nic, ukládají se. V krvi zůstat nemohou. To je jasné. A jak rychle se tělo vrátí k normálnímu metabolizmu? To víme všichni, není to hned, sděluje nám to ranní kocovina. Naše buňky trpí nedostatkem energie, chvíli trvá, než se zpětně aktivují enzymy pro zpracování tuků a glukózy. Ano, malé množství alkoholu opravdu může napravit kocovinu, ale asi se zpomalí regenerační proces.
 |
| Rychlost odbourávání alkoholu je cca 0,16 promile za hodinu pro muže (male) 0,18 promile za hodinu pro ženy (female). Na dosažení 0,8 promile (limit pro řízení v USA) průměrný muž vypije 0,9 g etanolu na kg hmotnosti, žena 0,84 g na kg hmotnosti a oba vystřízliví cca za 5 hodin po ukončení konzumace. |
To je případ jedné akce, ale jak je to s pravidelnou konzumací? Ano dojde k trvalým změnám, tělo se prostě adaptuje na energii z alkoholu, potlačí zpracování všeho ostatního a bez alkoholu se člověk bude cítit hrozně. Změny proběhnou v celém organizmu. Není lehké je napravit, bývalí alkoholici to dobře vědí.
Pojďme teď na exkurzi do různých buněk, podíváme se, co v nich způsobuje alkohol a proč jsem v nadpisu zmiňoval ocet a oleje.
 |
| Metabolizmus etanolu v játrech, červené šipky ukazují zvýšení nebo snížení, změny spojené s alkoholem. Buňka produkuje acetát a zároveň i nové nasycené tuky a malonyl-CoA, který blokuje vstup tuků z cytoplazmy do mitochondrií, tuky se nemohou spalovat. |
Jako první na ráně jsou játra. Alkohol z trávicí soustavy jde přímo do jater, žádná oklika tam není, žádný filtr. Játra jsou na to celkem vybavena, pokud jsou zdravá. Nejprve se alkohol zpracovává v buněčné cytoplazmě na acetaldehyd a potom vstupuje do mitochondrie, aby se aldehyd přeměnil na acetát (octan). A hele, máme tu ten ocet.
Co udělá acetát (octan)? Okamžitě zvýší citlivost inzulinové sekrece, tedy pokud máme v pořádku slinivku (pankreas). Od této chvíle, když si dáme něco dobrého sladkého, nebo i jen sacharidy, máme v těle víc inzulínu, než je běžné. Zaděláváme si na diabetes druhého typu, protože nové teorie říkají, že právě navýšení hladiny inzulínu by mohlo být jednou z hlavních příčin. Samotný acetát nám sice pomůže udržet hladinu krevní glukózy v rozumných mezích a přetlačí zvýšeným inzulinem neochotu buněk zachytávat glukózu, ale ta se stejně bude muset nějak uložit. Podobně funguje i doporučovaný ocet k jídlu. Asi nebude tak prospěšný, jak se obecně myslí. Ocet pomůže snížit hladinu glukózy v krvi ale za cenu zvýšeného inzulínu, je to jako jít z deště pod okap. Nevím, co je horší. Ocet není řešení, i když nové studie naznačují poměrně silný pozitivní efekt přidání octanu sodného do stravy u myší.
Ještě musíme zmínit tuky, tedy zejména polynenasycené rostlinné oleje. Ty aktivují peroxizomy, tak produkují v játrech úplně stejný acetát (octan), který také vypouštějí do celého těla. Navíc ale linolová kyselina omega-6 použitím DECR enzymu přetíží buňku tím, že navíc obnovuje NAD+ a tak urychluje zpracování alkoholu, to způsobí vyšší produkci nového tuku a jeho ukládání v játrech. Saturované tuky podle výzkumů mají spíš ochranný účinek. Možná proto, že se metabolizují v mitochondriích a nezvyšují acetát.
 |
| Metabolizmus svalových buněk ovlivněných alkoholem, zvýšený příjem acetátu potlačí enzym AMPK a možnost spalovat tuky. |
Takže při konzumaci alkoholu, polynenasycených olejů i octa máme v krví zvýšenou hladinu acetátu (octanu), to je palivo pro celé tělo, i pro mozek. Právě zvýšená hladina acetátu potlačí metabolizmus sacharidů i tuků a projeví se i ve tkáních, které alkohol skoro nemetabolizují, jako jsou svaly nebo mozek. Přebytek energie v podobě molekul ATP omezí enzym AMPK, hlavní enzym pro řízení produkce energie.
 |
| Metabolizmus v nervové buňce mozku, acetát z alkoholu potlačuje vstup glukózy a omezuje tvorbu glutamátu a glutaminu. |
 |
| Potlačení AMPK způsobí mnoho negativních účinků. |
Potlačení fosforylace AMP enzymem AMPK je kořenovým problémem konzumace alkoholu. Je to výsledek přetížení, dodání nadbytku energie do mitochondrií. Pokud se děje často, tělo se přizpůsobí a bude vyžadovat cca 50% energie z alkoholu místo energie z běžného jídla. To má za následek nedostatek minerálů, vitamínů a aminokyselin. Navíc alkohol/acetát je složený jen ze dvou molekul uhlíku a neumožňuje tvorbu glukózy, glutamátu a dalších potřebných molekul. Samotná energie k životu nestačí, proto buďte vy pánem situace, konzumujte jen střídmě, nenechte se ovládnout alkoholem!
Doplnění:
Zdá se, že v malých koncentracích (cca 3% alkoholu ve vodě) může alkohol chránit před negativními účinky tučné stravy, alespoň u myší. Právě podávání takto upravené "vody" nejen, že zcela potlačilo negativní dopady tučné stravy s obsahem 45% energie z tuků, ale dokonce myším prodloužilo život cca o 5%. Ale pro abstinenty zde mohu poukázat na podobnou studii, která prakticky stejného efektu dosáhla doplněním octanu sodného do myší stravy (5 % hmotnostních), došlo ke zvýšení klidového výdeje energie a ke zvýšení spalování tuků prostřednictvím snížení exprese PPARγ v tukové tkáni. Můj názor tedy je, že pozitivní účinek alkoholu je dán tím, že je metabolizován v játrech na octan a to, co pozorujeme, jsou pozitivní účinky octanu, nikoli alkoholu samotného. V případě polynenasycených tuků je situace dosti složitá. Při malé koncentraci se aktivuje metabolizmus v peroxizomech a pravděpodobně převažuje pozitivní vliv acetátu, ale při vyšších koncentracích dojde k přetížení metabolického systému, je aktivován HIF-1 a NADPH oxidáza (NOX2) a převažuje negativní dopad související s pseudohypoxií. Aktivace peroxizomů pomocí středně dlouhých tuků (MCT) prostřednictvím omega oxidace, tedy i půstem, evidentně pozitivní účinky má. Zdá se, že právě octan (acetate) dokáže velmi účinně modulovat faktor PPARγ v tukové tkáni směrem dolů tak, aby se tuky více spalovaly a méně ukládaly.
 |
| Tělesná hmotnost (Body weight), výdej energie (Energy Expenditure), respirační kvocient (RER) a insulin při doplnění stravy o 5 % octanu sodného, 5 % propionátu nebo 5 % butyrátu. |
Zdroje
Ethanol metabolism: The good, the bad, and the ugly
Ethanol causes acute inhibition of carbohydrate, fat, and protein oxidation and insulin resistance
Polyunsaturated fatty acid deficiency reverses effects of alcohol on mitochondrial energy metabolism
Komentáře
Okomentovat