Modrá je dobrá, už je to tak. Co umí methylenová modř?
Vypůjčil jsem si text známé písničky, snad to nevadí. Slyšeli jste někdy o tom, že prvním opravdu chemickým lékem, který se v přírodě nikde nevyskytuje, byla a je modrá barva na barvení džínoviny? Ne? Tak to vám výrobci nových léků vymlčeli. Zdá se, že dnešní potlačování některých informací má dlouhou tradici a probíhá již celá desetiletí, nejen za nedávné „epidemie“. No nic, dnes naštěstí máme možnost vyhledat si informace sami, snad nám to vydrží.
Je to zajímavá historie. Methylenová modř byla popsána jako „první plně syntetická látka používaná v medicíně“. Methylenovou modř poprvé připravil v roce 1876 německý chemik Heinrich Caro. Někdy kolem roku 1891 methylenovou modř identifikoval Paul Ehrlich jako možnou látku pro léčbu malárie. Zmizela jako antimalarikum během války v Tichomoří v tropech, protože americkým a spojeneckým vojákům se nelíbily její dva výrazné, ale vratné, vedlejší účinky: zabarvení moči do modra nebo zelena a modré zabarvení bělma očí. Zájem o jeho použití jako antimalarika v poslední době znovu ožívá, zejména kvůli nízké ceně.
Užívání léku bylo obnoveno poté, co bylo objeveno jako protijed na otravu oxidem uhelnatým a otravu kyanidem v roce 1933 Matildou Brooksovou. Modrá moč také byla použita ke sledování dodržování léčebných režimů psychiatrických pacientů. To vedlo k zájmu o antidepresivní a jiné psychotropní účinky. Může zvyšovat hladinu serotoninu, tedy může mít podobné účinky jako selektivní inhibitory zpětného vychytávání serototoninu (SSRI).
Dnes se používá např. na zvýraznění uzlin při chirurgických zákrocích, ale jinak se používá pouze na výzkum. Přitom má řadu pozoruhodných vlastností, je například velmi účinná při ničení bakterií a virů, zejména ve spojení s fotobiomodulací (PBM) červeným světlem. Umí vytvářet peroxid vodíku a ve spojení se světlem i superoxid a další ROS pro ničení patogenních organizmů.
Nejzajímavější oblastí působení methylenové modři je ale energetický systém buněk, tedy mitochondrie. Z předchozích příspěvků je jasné, že hlavním problémem chronických potíží je sepnutí anaerobního metabolizmu v tkáních, které na to nejsou evolucí připraveny, nebo naopak neschopnost zapnout anaerobní metabolizmus v nouzové situaci u tkání, které to potřebují. Obě situace jsou devastující. Využití kyslíku všude, kde se použít má, je podstatné pro posílení zdraví. Methylenová modř umí částečně kyslík zastoupit, a to i při mnohem nižších dávkách, než třeba při léčení malárie.
 |
| Methylenová modř (MB+, MBH) jako přemostění Komplexu I elektronového transportního řetězce. |
 |
| Methylenová modř (MB+, MBH) jako přemostění Cytochromu C v elektronovém transportním řetězci. |
 |
| Methylenová modř (MB+, MBH) jako přemostění Komplexu II elektronového transportního řetězce. |
 |
| Methylenová modř (MB+, MBH) jako přemostění Komplexu III a IV (CcO) elektronového transportního řetězce. |
 |
| Methylenová modř (MB+, MBH) jako přemostění Komplexu V elektronového transportního řetězce podporuje fermentaci glukózy. |
Zatím nejlepší shrnutí mechanizmů účinků na mitochondrie a elektronový transportní řetězec jsem našel ve videu Dr. Masterjohna. Představuje velmi střízlivý a spíše skeptický pohled, který nesdílím, ale určitě je podložený jeho zkušenostmi a znalostí řady studií. To, že lze účinky methylenové modři nahradit jinými medikamenty je možné a pravděpodobné, žádný z nich ale není tak víceúčelový. Methylenová modř totiž umí přemostit poruchu vlastně každého z enzymů ETC, dokonce i pátého komplexu vyrábějícího ATP. Je důležité ale poznamenat, že u zdravého člověka nemá použití modři žádný smysl, při funkčních enzymech přemostěním dojde ke snížení produkce ATP, dojde tedy ke zhoršení stavu.
Jaké problémy by mohla methylenová modř řešit? Zkuste si např. na blogu George Dinkova vyhledat heslo "Methylene blue", objeví se vám zajímavé články a souvislosti s mnoha nemocemi. Především takovými, které souvisí s činností mitochondrií a s energetickým metabolizmem, což jsou prakticky všechny chronické problémy, chronické záněty i neurodegenerativni poruchy. Methylenová modř je opravdu zajímavá látka vhodná nejen na chemické pokusy, kdy průhledná voda se změní v sytě modrou a naopak. Stačí totiž malá změna redoxního potenciálu a barva se mění. Je to dáno tím, že umí snadno odebírat i předávat elektrony, přičemž mění barvu. Chová se tedy jako nějaký náhradní vodič elektřiny, předává elektrony z místa, kde je jich přebytek na místo, kde je jich nedostatek, kde je molekuly chtějí. Právě tato schopnost umožňuje překlenout nefunkční (acetylované) enzymy, které jsou součástí dlouhých enzymatických řetězců, např. elektronového transportního řetězce v mitochondriích (ETC).
Aby proběhl transport elektronů v ETC až na poslední enzym (CcO), který provede navázání elektronů z vašeho jídla na vodu, musí proběhnout mnoho reakcí, mnoho přenosů elektronů. Stačí omezit jednu jedinou reakci v tomto sériovém uspořádání reakcí a zpomalí se celý proces oxidace mezipaliv NADH a FADH2 vytvářejících vodu. To má jako důsledek přepnutí buňky pomocí aktivace HIF-1 na získávání energie bez potřeby kyslíku a tedy zapnutí pseudohypoxie. A tomu právě dokáže zabránit methylenová modř, umí překlenout nefunkční enzym a předat elektrony dál. Sice se tak energie elektronů plně nevyužije, to ale nevadí, hlavně že se stroje (enzymy) mohou roztočit/pohnout. Methylenová modř se tedy chová podobně jako katalyzátor reakcí, pro aktivaci stačí malá koncentrace a při reakcích se nespotřebovává, recykluje se.
Můžeme si ukázat např. metastudii zkoumající účinnost proti Alzheimerově chorobě a demenci. Výsledky nejsou vždy jednoznačné, ale závěr je takový, že právě malé množství cca do 20 mg (do 0,25 mg/kg) denně je jednoznačně prospěšné. Vyšší množství už naopak žádný pozitivní účinek nepřináší, spíše naopak. To je dobrá zpráva. Při tomto množství se ani neprojeví zabarvení moči do modra nebo do zelena, což se jeví pro někoho jako nepřijatelné.
Další studie zkoumala účinnost proti respiračním virům, konkrétně SARS-CoV-2, ve spojení s červeným světlem a výsledek byl velmi povzbudivý. Viděl bych velký potenciál pro řešení chronických zánětů, ať už jsou způsobeny toxiny LPS z trávicí soustavy nebo toxickými produkty samovolné nebo enzymatické oxidace omega-6 olejů. Narušení ETC je hlavní příčinou proč se zánět nemůže ukončit opravou tkáně. Nejde přejít na získávání energie oxidační fosforylací při použití kyslíku. Anaerobní fermentace glukózy na to nestačí. Methylenová modř by toto mohla vyřešit, lze ji snadno aplikovat ústy a působí tak, že se zkoncentruje na místě, které je oxidačně redukčně nevyrovnané.
Zdroje:
Methylene Blue: Biohacker's Delight, or Playing With Fire
Mitochondria as a target for neuroprotection: role of methylene blue and photobiomodulation
Cellular and Molecular Actions of Methylene Blue in the Nervous System
Komentáře
Okomentovat