MCT pro zdraví

Kdykoli při hledání nějakých metabolických souvislostí přidám do vyhledávače i požadavek na souvislost s hypoxií, vždy mi vyhledávač nabídne něco zajímavého. Jako příklad může sloužit i výsledek hledání souvislostí mezi nedostatkem kyslíku a metabolizmem cukru a fruktózy.  Cukr čili sacharóza, disacharid složený z glukózy a fruktózy, má zajímavé účinky na délku života buněk sliznice trávicího systému. Fruktózu a její účinky už jsem probíral zde a zde . Dnes se podíváme na zajímavou studii na myších, která ukazuje jak fruktóza ovlivňuje přežití buněk při relativním nedostatku kyslíku, tedy při hypoxii. Ale pravděpodobně to platí i jinde v těle při pseudohypoxii způsobené např. produkty autooxidace polynenasycených tuků, tedy aldehydy MDA, 4-HNE nebo 9-ONA . Uvidíme, že fruktóza se na tom určitě také spolupodílí. Toto se týká i glukózo-fruktózového sirupu (HFCS). Ten by měl mít v podstatě stejné vlastnosti, jako cukr, ale objevují se informace, že jeho škodlivost je větší než u cukr...

Peroxid vodíku H2O2 zvyšuje fosforylaci (aktivaci) a zpomaluje defosforylaci (deaktivaci) inzulinového receptoru, tím zvyšuje jeho citlivost na inzulin a snižuje inzulinovou rezistenci. Nevěříte? Ale nejen to, zároveň také udržuje v činnosti potlačení citlivosti inzulinového receptoru poté, co se potkal s vysokou hladinou inzulinu, může tedy i udržovat inzulinovou rezistenci. Tak pojďme se na to podívat blíže. Bez detailů z vědeckých studií se neobejdeme, ale žádný strach. Pokusím se tuto moji zatím asi kacířskou myšlenku nějak srozumitelně podat. V podstatě velmi podobné vysvětlení jsem psal již před dvěma roky , jen tam chyběl adaptivní mechanismus inzulinových receptorů, který byl tehdy neznámý.  Schéma inzulinového receptoru s negativní zpětnou vazbou plnící funkci komprese signálu. Začneme nejprve vysvětlením, co je inzulin. Je to látka, která umožňuje ukládání zásob energie. Když se najíte, beta buňky slinivky břišní vypustí do krevního oběhu signál, že je třeba přebytečné p...

Jak dlouho již víme, že produkty samovolné oxidace omega-6 poškozují tkáně, třeba játra? Dlouho! Již studie z roku 1985 zkoumala, které složky samovolné oxidace linolové kyseliny jsou nejnebezpečnější a jaké mají účinky. A identifikovali ji jako sloučeninu 9-ONA (9-oxononanoic acid). Uvidíte dále, co umí. Přesto jsou stále i po téměř čtyřiceti letech polynenasycené stolní oleje oficiálně prosazované jako velmi zdravé potraviny, i když je pravda, že smažení se nějakou dobu již za zdravé nepovažuje. K samovolné oxidaci ovšem dochází i při relativně nízkých teplotách a oleje se rozhodně do lednice nedávají, takže v nich jedy budou vždy. Je ovšem také pravda, že zoxidované tuky z jídla jsou zřejmě daleko jedovatější pro myši a laboratorní krysy než pro lidi . Je to dáno mnohem delším trávicím ústrojím člověka. K eliminaci většiny aldehydů, tzv.  sekundárních produktů samovolné oxidace linolové kyseliny, dojde už v žaludku. To ovšem neplatí pro produkty oxidace polynenasycených tuků a f...

Aldehydy už známe, jsou to jedy, které vznikajï z polynenasycených olejů buď při vysoké teplotě (smažení) nebo (per)oxidací. Nejznámějšími takovými látkami jsou MDA (malondialdehyd) nebo HNE (4-hydroxy-2-nonenal). Když navážeme na předchozí příspěvek , oxaláty (šťavelany) z rostlinných produktů jako je špenát, řepa ale i mandlové mléko nebo sladké brambory (batáty), vytvářejí v cévách oxidační prostředí se zvýšenou produkcí superoxidu, dokonale tak podporují oxidaci linolové kyseliny ze stolních olejů a i dalších polynenasycených kyselin, které samy podporují nadměrnou tvorbu peroxidu vodíku v peroxizomech. Je to tedy velmi nebezpečná kombinace potravin pro cévy, zvyšuje oxidaci LDL a tvorbu aterosklerózy a cévního plaku. Studie nám ukazují, že HNE způsobuje také zbytnění cévního svalstva a zvyšuje tak pulmonární krevní tlak a plicní fibrózu . Další studie naznačují, že HNE může stát i za poškozením nervů , mozku a může  způsobovat i Alzheimerovu chorobu . Je to důležitá informace ...

Amarant, špenát, batáty, ředkvičky, řepa, m andle  a další údajné superpotraviny mohou být spolehlivou cestou k poškození zdraví, chronickým zánětům, vysokému cholesterolu, ateroskleróze a infarktu. Nevěříte? Stále si myslíte, že jsou to super zdravé potraviny? Slyšeli jste někdy něco o kyselině šťavelové, šťavelanech nebo oxalátech? Tak pojďme se na to podívat pohledem nedávných studií. Začněme prospektivní studií zkoumající po dobu deseti let vliv příjmu oxalátů ve stravě na aterosklerózu v závislosti na příjmu vápníku. Proč autoři zvolili právě tuto kombinaci? Protože oxalát se vyskytuje buď jako kyselina šťavelová nebo vázaná na nějaký minerální prvek, nejčastěji vápník. Právě šťavelan vápenatý je materiál, který tvoří ledvinové ale i žlučové kameny. Zde je ovšem vazba na vápník využita ještě před zpracováním v trávicím traktu. Pokud je totiž oxalát vázán již ve střevech, omezí se jeho vstřebávání a zaplavení jater oxalátem z jídla. Ovšem jídlo není jediným zdrojem oxalátů. Tě...

V posledních letech se objevila celá řada studií zaměřených na zkoumání léčivých účinků rostlinných extraktů obsahujících např. kvercetin, myricetin, kaempferol, EGCG (epigallokatechin gallát) a dalších tzv. flavonolů, podmnožiny z větší skupiny rostlinných flavonoidů. Zkoumají se účinky na obezitu, srdeční choroby i na rakovinu. Jejich účinky jsou opravdu zajímavé a překvapivé, zejména pro ty výzkumníky, kteří nic netuší o trankripčním faktoru HIF-1 a jeho účincích na buněčný metabolismus. Pro tyto neznalce je jejich účinek nepochopitelný až záhadný. To se nám stát nemůže, my už víme, co umí způsobit nevhodná aktivace HIF-1 , ale i nevhodná deaktivace tohoto faktoru ovládajícího stovky genů. Pojďme se na výsledky několika studií podívat podrobněji. Nejprve se podíváme na možnosti řešení obezity, způsobené konzumací nevhodných tuků. Studie byla provedena na třech skupinách myší , první měla standardní krmivo (ND), druhá zvýšený obsah tuků v potravě (HFD) a třetí skupina ke zvýšenému o...

Ozón jako antioxidant? To snad ne, vždyť je to silné oxidační činidlo! Toxické. Bezpečná koncentrace ve vzduchu je stanovena na pouhých 120 mikrogramů na kubický metr. V létě stále slyšíme varování, že hladina přízemního ozónu je příliš vysoká, tedy ve městech, kde je velké znečištění. Jak to tedy je? Už jsem na tomto blogu několikrát psal, že věci obvykle nejsou tak jednoduché a prvoplánové, čertík se totiž schovává v detailech. Ale je zajímavé, jak jednou ustavené dogma je neotřesitelně hájeno, aniž by se vzaly v úvahu novější zjištění. Tak jak to tedy je s ozónem? Podívejte se třeba na tento graf uvádějící příklad naměřených hodnot přízemního ozónu v České republice, na horách a ve městech. Jsou na něm vidět dva typické průběhy, ten nižší byste možná odhadli, že je z prostředí s čistým ovzduším, tedy z venkova nebo horského prostředí. Ale není, je to z průmyslových oblastí. Z hor a venkova jsou horni křivky, 80 až 100 mikrogramů na metr krychlový. Jak je to možné? Práce uvádí jako p...