MCT pro zdraví

Inzulínová rezistence je jen nouzový stav. Představte si, že řídíte auto a šlápnete na plyn (inzulín). Čekáte zvýšení otáček motoru, zrychlení, ale nic. Na palubní desce se rozsvítí červená kontrolka a vůz přejde do nouzového režimu (aktivuje HIF-1α). Proč IR 2.0? Protože tento příspěvek je volným pokračováním příspěvku o inzulinové rezistenci , který zcela vědomě a kontroverzně konstatuje, že nám chybí peroxid vodíku. No není to tak úplně pravda, spíš nám chybí kyslík v tkáních, CO2 , dusitany , přízemní ozón nebo světlo , ale správné je konstatování, že peroxid vodíku působí proti inzulinové rezistenci. Kontroverzní je na tom to, že všude uslyšíte, jak ROS, volné radikály, způsobují inzulinovou rezistenci a já tvrdím, že peroxid vodíku vpouští glukózu do buněk. Nejsem sám. Nedávno v podobném smyslu zveřejnil sérii článků známý bloger Petro Dobromylskyj s názvem Insulin mimesis (Napodobení inzulinu). Ukazuje tam, jak různé složky stravy mohou spustit sérii reakcí, jejichž výsledkem...

O peroxidu vodíku (H2O2) jsem poprvé psal již před dvěma roky . Bylo to v souvislosti s jeho regulačními a signalizačními funkceni. Naprosto zásadní je jeho funkce jako součást regulační smyčky zásobení tkání kyslíkem , kterou jsem popsal zde . Málokdo si uvědomuje, že rozdělování kyslíku je řízeno produkcí CO2, předání kyslíku od červených krvinek do tkání není samozřejmost, je to řízený proces. Oxid dusnatý je, zdá se, záložní systém pro případ, kdy základní regulace pomocí CO2 a H2O2 z nějakého důvodu nefunguje dostatečně, kdy buňky nemohou zvýšit svoji aktivitu na žádost systému. Typickým příkladem je požadavek zprostředkovaný inzulinem, kdy mluvíme o inzulinové rezistenci, ale vlastně jde o to, že nefunguje předání informace od H2O2 k zvýšení produkce CO2 a zvýšení dodávky O2 a k rozšíření cév. H2O2 není zpracován a předá tedy jinou informaci, totiž že aktivitu již nelze více zvýšit z důvodu nedostatku kyslíku. A tuto informaci předává i okolním buňkám a navíc jim prostřednictvím ...

Je zajímavé, jak různorodý pohled na oxid dusnatý (NO) může být. V prvním příspěvku jsem přebíral informace od výzkumníka, který viděl jen samá pozitiva. Ani náznak nějakého vyváženého pohledu, inu hlas prodejce doplňků generujících NO. Tento pohled je dán soustředěním se pouze na jednu funkci NO, totiž vazodilataci. To je sice důležitá funkce, ale není jediná, kterou NO vykonává. Přebytek NO je poměrně destrukční, permanentně modifikuje enzymy a poškozuje funkci např. nervové soustavy, to už jsem také komentoval . V tomto příspěvku přebírám informace z jednoho článku , který se zabývá zkoumáním fotobiomodulace. Je to poměrně nový obor, kdy tkáň je ozařována buď LED zářením nebo laserem, nebo třeba jen širokospektrálně sluncem nebo žárovkou. Panuje zde řada nejasností a už vůbec nejsou detailně známé mechanizmy, jak to celé probíhá. Jsou známy pozitivní účinky, ale reprodukovatelnost výsledků je problematická právě proto, že se neví, proč to celé funguje. Co umí fotobiomodulace (PBMT)...

Když jsem v předchozím příspěvku napsal úvahu o tom, že příčinou potlačené schopnosti syntetizovat oxid dusnatý (NO) enzymem eNOS v našich cévách ve středním a vyšším věku by mohla být jeho zvýšená koncentrace v mladším věku, způsobená nedostatečnou expozicí přízemním ozónem O3 v našem okolním prostředí, netušil jsem, že vědci již začali spojovat i autismus s přebytkem NO. Ale na tuto studii se podíváme až později, nejdřív se podíváme, na statistiky ze Severního Irska. Málokterá země má tak dobře zpracovaná data. Nepředpokládám, že by se situace nějak zásadně odlišovala např. od České Republiky. Čísla jsou to velmi alarmující. Oxid dusnatý jako příčina autismu (ASD) Autismus je charakterizován jako vývojová porucha projevující se abnormální sociální interakcí, stálými opakujícími se vzorci chování a narušenými komunikačními schopnostmi. Příčiny autismu jsou neznámé, většinou se má za to, že za poruchami autistického spektra patrně stojí kombinace genetických předpokladů a dalších fak...

Ozónu jsem se věnoval již v jednom starším příspěvku. Pokud ho neznáte, podívejte se nejprve tam . Dnes zkusím doplnit předchozí úvahy o hypotézu, jak vzniká ozón v čistém venkovním prostředí. Čerstvý vzduch v čistém venkovním prostředí nezatíženém emisemi, daleko od dopravy a průmyslu, totiž obsahuje celkem stabilně v jednom metru krychlovém typicky kolem 0,1 mg ozónu. Celý den, tedy i v noci, kdy nesvítí slunce. Expozice člověka ozónem po dobu 24 hodin je tedy daleko vyšší v čistém přírodním prostředí než v blízkosti emisních zdrojů spalujících fosilní paliva. Tam totiž koncentrace ozónu po západu slunce prudce klesá, třeba i pod 0,02 mg/m3. Naměřená data to jasně ukazují. Stanice na hoře Chopok na Slovensku dne 5.9.2023, aktuální měření O3 a NO2 ve velmi čisté přírodě  Stanice Bardejov na Slovensku dne 5.9.2023, aktuální měření O3 a NO2 v městském prostředí. Po západu slunce se ozón spotřebuje na oxidaci NO na NO2, k vymizení NO2 dalšími chemickými procesy dojde až po určitém ...

V tomto příspěvku bych vás rád chtěl seznámit s jednou důležitou on-line přednáškou , která shrnuje mnoho poznatků a v podstatě výsledky zkoumání tak jednoduché molekuly jako je NO, oxid dusnatý. Je to přednáška, jejíž autorem je Dr. Nathan S. Bryan, Ph.D a je již z roku 2020, přesto budou takřka všechny informace v ní uvedené pro vás pravděpodobně nové a překvapující. Takže hned na začátku nás Dr. Bryen seznámí se studií, která ukazuje, že špatné zásobení krví a kyslíkem stojí pravděpodobně za všemi chronickými problémy. Následně nám ukazuje, že nejen CO2 je nutný pro uvolnění kyslíku z hemoglobinu červených krvinek (Bohr effect), ale že je k tomu potřeba i oxid dusnatý. To je prakticky neznámá funkce vedle již známé vazodilatační funkce, tedy rozšiřování a relaxace cévního svalstva. Pro uvolnění kyslíku z hemoglobinu je nutný CO2 i NO. Ale NO má i další funkce ovlivňující nejen kardiovaskulární systém, ale i centrální a periferní nervový systém, ovlivňuje regeneraci tkání,  tráv...

Dýchání, asi jedna z nejdůležitějších činností, kterou provádíme. Ale zároveň je to i činnost, kterou vědomě zcela opomíjíme a je nám úplně jedno, jak probíhá a jak ji provádíme. Nevnímáme ji! Je možné, že by způsob dýchání mohl mít zcela zásadní vliv na zdraví, na vznik chronických zánětů, na obezitu, třeba i na rakovinu? Nevím, ale pokusím se zde uvést pár postřehů. Dýchání totiž krásně doplňuje skládačku, která se mi tu začala vyjevovat již cca před rokem v příspěvku „ Stárnutí jako postupná pseudohypoxie? “ a od té doby čím dál více příspěvků směřuje k problematice nedostatku kyslíku a jeho signalizaci v buňce, v tkáni, v těle. Pojďme si to shrnout. Problematika začíná u volných radikálů, o nich dnes vědí takřka všichni, jsou zkráceně nazývány ROS (Reactive Oxygen Species) a jsou to prý zlé, ošklivé a škodící molekuly. Proti nim tedy nasazujeme hodné, krásné a léčivé molekuly zvané antioxidanty. Nádherná pohádka o krásné princezně a zlém drakovi. Zapomeňte na tento primitivní pohle...