Kdy jíst a kdy ne?
A zase téma, na které asi nebude existovat jednoznačná odpověď. Nevadí, pokusím se najít závislosti a něco z toho vyleze. Podíváme se nejdřív, co k tomu říkají odborníci.
Poslední dobu se mluví hodně o přerušovaném půstu, např. doktor Jason Fung tuto metodu používá k léčení diabetických pacientů. Tvrdí, že půst je jednodušší, než dodržovat nějakou dietu. Nemusí pacientům vysvětlovat, co se může jíst a co ne, je to levnější, nemusí se nic speciálního shánět. Stačí třeba jíst ob den. Sice jeden den sníte víc, druhý den ale jen pijete, takže celkově jíte méně. U pacientů s horším diabetem potom doporučuje delší několikadenní půsty. Prý když nic nejíte, je to jednodušší, nemáte hlad a tělo nepřejde do "úsporného režimu" jako při snaze omezit denní příjem kalorií.
Zdraví bezesporu sníženým kalorickým příjmem posílíte. To je evidentní z řady studií. Snížený kalorický příjem dokáže např. během pár týdnů vyřešit metabolický syndrom. Ovšem háček je v tom, že pokud se vrátíte k původní stravě, zase se vám metabolický syndrom zhorší. Omezení kalorického příjmu je sice možné, ale nedá se dlouhodobě vydržet. Nakonec skončíte u otevřené lednice a sníte na co přijdete. Trochu s tím může pomoci snížení příjmu sacharidů, zejména cukru.
Někteří doktoři navíc tvrdí, že u starších lidí i jednodenní půst může znamenat úbytek svalové hmoty a to není zanedbatelný problém. Svalová hmota se získává ve vyšším věku nesnadno. Takže zkrátit ještě více půst? Takové řešení se nabízí, je to také přerušovaný půst. Zvolíte si několikahodinové okno, ve kterém budete jíst a zbytek dne nebudete. Například když poslední jídlo sníte do 18-ti hodin a první jídlo budete mít až v 10 hodin ráno, je to šestnácti-hodinový půst. Tato metoda se zdá být nejjednodušší a přitom dává tělu dostatek času na úklid a odpočinek od jídla.
Podíváme se nyní na to, co takový šestnácti-hodinový půst s tělem dělá.
Je jasné, že nejsme všichni stejní. Zdravé a mladé tělo přechází při jídle snadno a rychle z uvolňování a spalování tuků na ukládání tuků a glukózy s minimálním množstvím inzulínu. Také snadno přechází po jídle zpět na uvolňování energie z tuků a jejich převedení na ketony (beta hydroxybutyrát). Zatímco dětem to trvá po jídle pouze pár hodin, dospělým to trvá 12 hodin nebo déle.
Pokud tedy máte nějaké to kilo tuků navíc, pak teprve ráno začínáte uvolňovat větší množství energie z tukových tkání. A to jen, pokud jste večeřeli dost brzo. Chcete-li zhubnout, vydržte ráno nejíst. Ráno to bývá nejjednodušší.
Proč je vlastně půst účinný? Je to vcelku jednoduché. Už jsem se o tom zmiňoval v příspěvku o metabolickém syndromu, při kterém dojde k omezení rychlosti spalování tuků, protože mitochondrie mají nedostatek redukovaného glutathionu GSH. Dochází také k jejich poškození peroxidací omega-6. Půstem dojde k posunutí tohoto limitu, čím delší půst, tím větší posun. Zároveň také dochází k zvýšení vytváření ketonů z dlouhých mastných kyselin v játrech. Takže čím větší mají mitochondrie rezervy, tím víc signalizují pohodu a nebrání buňce v příjmu glukózy. To znamená menší inzulinovou rezistenci. Jak to půst dělá nevím, možná je buňka schopna uklidit staré a vytvořit nové mitochondrie, když je jí to umožněno. V každém případě dojde ke snížení hladiny inzulínu a glukózy v krvi.
Už také víme, že hladinu redukovaného glutathionu můžeme zvýšit doplňováním glycinu a vitamínu C. Když to spojíme dohromady s půstem, můžeme proces zlepšení urychlit. Dejte si ráno lžičku glycinu a čtvrt lžičky askorbové kyseliny do sklenice vody. Klidně přidejte i nějaký hořčíkový doplněk. Pokud si dáváte teplý nápoj, přidejte do něj i pár lžiček MCT oleje obsahujícího C8:0 a C10:0 smíchaného s máslem nebo i jen samotného bez másla. Podstatně tím zlepšíte spalování tuků po celý den a snížíte tak hladiny inzulínu. Neslaďte!
Ještě se ale musíme podívat na klíčový moment, přerušení půstu. To je vždycky kritický okamžik. Proč? No protože pokud se po delší nebo i kratší době půstu rozhodnete jíst, je velice vhodné nejprve oznámit tělu, že budete jíst. Chvíli mu potrvá, než se na to připraví, cca půl hodiny. Jaká že je to příprava? Zastavení uvolňování tuků z tukových tkání, zastavení rozkladu triglyceridů na volné mastné kyseliny a odstranění zbylých volných mastných kyselin z krve do VLDL náklaďáčků. To je ochrana, protože vyšší inzulín a krevní glukóza během jídla se nesnáší s dlouhými volnými mastnými kyselinami. Nechceme si přece zase způsobit problémy spojené s vytvářením tuků v orgánech a buňkách. Už tušíte k čemu je malý předkrm nebo polévka před hlavním jídlem? Právě k přípravě na hlavní jídlo. Naši předci nebyli hlupáci. Moje babičky ke všemu přidávali máslo. Jak víme, máslo obsahuje celé spektrum mastných kyselin od krátkých přes střední až po dlouhé. Že by tušily, že je třeba co nejvíc aktivovat mitochondriální komplexy, abychom neměli problémy se spalováním tuků? Ale to je jen spekulace, já vím.
Takže každý ať si vybere, co mu nejvíc vyhovuje. Principy jsem nastínil, stačí je jen aplikovat.
Ještě musím připojit malé varování. Pokud již máte s cukrovkou problém, pokud již berete léky na snižování hladiny krevního cukru nebo již potřebujete inzulín, musíte postupovat velmi opatrně a poraďte se svým lékařem na možném snižování dávek léků. Doplňování glycinu, vitamínu C a MCT oleje sníží inzulínovou rezistenci. Je třeba se vyhnout hypoglykémii. Pokud žádné léky neberete, k hypoglykémii nedojde, tělo si samo poradí.
Zdroje:
Dr Jason Fung - Novel management of diabetes and insulin resistance
Komentáře
Okomentovat