MCT pro zdraví

Jak jsem už psal jinde, když přidám do vyhledávání i transkripční faktor HIF- 1α , tedy aktivátor (pseudo)hypoxie tj. aktivátor metabolizmu bez použití kyslíku, vždy se ve výsledcích objeví něco zajímavého. Tak tentokrát je to docela bomba. Tukové buňky šíří rakovinu prostřednictvím rozšiřování informace o nedostatku kyslíku.  Přímo takto to studie neříká, ale pokud uvážíme, že právě aktivace transkripčního faktoru HIF- 1α  stojí za hypertrofií tukových buněk , tedy za jejich neustálým zvětšováním až do enormních rozměrů, pak není divu, že tyto buňky kolem šíří do těla mnoho problematických signálů. Jedním takovým málo známým signálem jsou malé extracelulární částice zvané exozomy. Extracelulární částice obsahující regulační signály vysílané tukovými buňkami. Už jsem zde několikrát ukazoval, že právě aktivace (pseudo)hypoxie tedy transkripčního faktoru HIF- 1α  v tukové tkáni je na počátku následných změn v celém organizmu. Studie na myších ukazují, že pokud se podaří zab...

Nedávno byla publikována provokativní studie , která ukazuje, že zvýšený cholesterol se lépe vyřeší dvanácti sušenkami Oreo denně než pomocí tradiční léčby pomocí statinů. Samozřejmě pouze ve speciální situaci, ale je to tak. Tou situací je velmi nízko-sacharidová strava ve spojení s nízkým tělesným tukem. To mne vedlo k úvaze, že zvýšený cholesterol je pravděpodobně způsob řešení nějakého metabolického problému, konkrétně nedostatku meziproduktů TCA cyklu. Ty jsou nutné k exportu energetických elektronů přes membrány, tedy pro přenos produktů beta oxidace tuků (NADH) z peroxizomů do cytosolu a dále do mitochondrií. V případě nízkosacharidové keto diety nelze elektrony získané beta oxidací tuků v peroxizomech exportovat normální cestou přes laktát nebo malát, ale lze je použít pro syntézu cholesterolu. A dokonce jsem našel studii, která to v podstatě potvrzuje . Syntéza cholesterolu je poměrně složitá záležitost, která probíhá částečně v peroxizomech. To jsou takové ty buněčné skartova...

Už jsme poznali léčivou sílu červeného světla. Zopakujme si to, co umí. Podle posledních výzkumů červené světlo prochází skrze pokožku do tkání, dokonce i skrz kosti. Působí prostřednictvím oxidu dusnatého (NO) pravděpodobně tak, že z dusitanů enzymem CcO produkuje NO, který omezuje oxidaci na čtvrtém mitochondriálním komplexu CcO. To vede k lepšímu rozvedení kyslíku po tkáni, zlepší se klidová oxidace, tedy získávání energie z jídla nejúčinnějším způsobem prostřednictvím oxidační fosforylace. Ale není to všespasitelné. Nezvýší se totiž oxidace při zátěži. Oxid dusnatý šetří kyslík a podporuje fermentaci glukózy na laktát. Navýší se tedy energie ve formě molekul ATP, ale jejich původ je z velké části z glykolýzy, nikoli z oxidační fosforylace. Zkusme hledat ještě lepší řešení, můžeme se např. podívat na to, co dělají jiné barvy světla nebo kombinace více barev. Různé vlnové délky (barvy) světla aktivují různé struktury a procesy.  Zde je absorpce cytochromu c v závislosti na vlnov...

Asi si budete klepat na čelo, co to zase vymýšlím. Jasně, že spolu nemají nic společného, že? No nespěchejte, něco se najde. Je sváteční čas a v tuto dobu se pije dost alkoholu, podívejme se trochu na jeho metabolizmus. Efekt alkoholu na metabolizmus glukózy. Všimněte si zvýšené sekrece inzulínu od první minuty infuze glukózy, tedy okamžité inzulinové rezistence. Alkohol je čtvrté makrobiotické palivo. Běžně se samostatně neuvádí, pro získání energie konzumujeme sacharidy, tuky a bílkoviny. Alkohol je ale další samostatné palivo. Díky tomu, že není v přírodě běžně k dispozici, nemáme vyvinuty v podstatě žádné brzdicí regulační mechanizmy a tělo s ním tedy zachází tak rychle, jak mu to enzymy umožní. To je právě to, co vyhledáváme, účinky pocítíme prakticky okamžitě, to máme na alkoholu rádi. Jako okamžitý účinek se objeví zejména přebytek buněčné energie, začne nám být horko, tělo se snaží tuto nadbytečnou energii vyzářit do okolí jako teplo. Za chvíli si povíme jak to v buňce a v těle...

Vypůjčil jsem si text známé písničky, snad to nevadí. Slyšeli jste někdy o tom, že prvním opravdu chemickým lékem, který se v přírodě nikde nevyskytuje, byla a je modrá barva na barvení džínoviny? Ne? Tak to vám výrobci nových léků vymlčeli. Zdá se, že dnešní potlačování některých informací má dlouhou tradici a probíhá již celá desetiletí, nejen za nedávné „epidemie“. No nic, dnes naštěstí máme možnost vyhledat si informace sami, snad nám to vydrží. Je to zajímavá historie. Methylenová modř byla popsána jako „první plně syntetická látka používaná v medicíně“. Methylenovou modř poprvé připravil v roce 1876 německý chemik Heinrich Caro. Někdy kolem roku 1891 methylenovou modř identifikoval Paul Ehrlich jako možnou látku pro léčbu malárie. Zmizela jako antimalarikum během války v Tichomoří v tropech, protože americkým a spojeneckým vojákům se nelíbily její dva výrazné, ale vratné, vedlejší účinky: zabarvení moči do modra nebo zelena a modré zabarvení bělma očí. Zájem o jeho použití jako a...

Už jsme si zde ukázali, že problém nastává, když tukové buňky „zvlčí“ a přestanou poslouchat vnější signály, zapnou stav hypoxie, aktivují HIF-1α a zapnou tvorbu tuků (lipogenezi).  Spuštění tohoto stavu je aktivováno přebytkem paliva, nedostatkem kyslíku, přebytkem peroxidu vodíku, nedostatkem glutathionu a hlavně aktivitou enzymu DECR , který metabolizuje polynenasycené tuky, především omega-6 s nenasycenými vazbami na sudých pozicích a patologický snižuje metabolickou inzulinovou rezistenci . Aktivace NADPH oxidázy (NOX) a signalizace pomocí peroxidu vodíku (H2O2). Také jsme si ukázali, že enzymy NOX, které vytvářejí peroxid vodíku na vnější straně buněčné membrány, vpouštějí glukózu do buněk stejně jako inzulin. Pokud je tato aktivita pouze krátkodobá, je součástí normálních regulačních mechanizmů. Dlouhodobá aktivace je ale velmi špatná, trvalá produkce H2O2 nejen že posílí aktivitu katalázy, vede také k degradaci polynenasycených tuků v buněčných a mitochondriálních me...

Jak si stojí kokosový olej při srovnání s jinými rostlinnými oleji? Nedávno někdo argumentoval na síti X studií, která porovnává kokosový, olivový a sojový olej na myším modelu obezity. Závěry studie jsou takové, že by člověk nevzal kokosový olej do úst. Je pravda, že i já zde upozorňuji na to, že kokosový olej obsahuje převážně kyselinu laurovou C12:0, která může způsobovat ztučnění jater, protože silně potlačuje lipolýzu a umožňuje, na rozdíl od kratších mastných kyselin, ukládání tuků v játrech. Ale je to zároveň také cesta, jak vyčistit krev od volných mastných kyselin, které modifikují metabolizmus v celém organizmu. Pojďme si trochu zanalyzovat data z této studie (preprintu) při znalosti modelu IR 2.0 a uvidíte, že věci mohou být i trochu jinak, než jak jsou prezentovány autory. Navíc nám poskytují i další argumenty tím, že podávali tuky ve dvou množstvích, jako 7% nebo 21 % kalorické hodnoty potravy. A to navíc prováděli na dvou typech myší, na myších s aktivními a s vypnutými...