MCT pro zdraví

Jak dlouho již víme, že produkty samovolné oxidace omega-6 poškozují tkáně, třeba játra? Dlouho! Již studie z roku 1985 zkoumala, které složky samovolné oxidace linolové kyseliny jsou nejnebezpečnější a jaké mají účinky. A identifikovali ji jako sloučeninu 9-ONA (9-oxononanoic acid). Uvidíte dále, co umí. Přesto jsou stále i po téměř čtyřiceti letech polynenasycené stolní oleje oficiálně prosazované jako velmi zdravé potraviny, i když je pravda, že smažení se nějakou dobu již za zdravé nepovažuje. K samovolné oxidaci ovšem dochází i při relativně nízkých teplotách a oleje se rozhodně do lednice nedávají, takže v nich jedy budou vždy. Je ovšem také pravda, že zoxidované tuky z jídla jsou zřejmě daleko jedovatější pro myši a laboratorní krysy než pro lidi . Je to dáno mnohem delším trávicím ústrojím člověka. K eliminaci většiny aldehydů, tzv.  sekundárních produktů samovolné oxidace linolové kyseliny, dojde už v žaludku. To ovšem neplatí pro produkty oxidace polynenasycených tuků a f...

Aldehydy už známe, jsou to jedy, které vznikajï z polynenasycených olejů buď při vysoké teplotě (smažení) nebo (per)oxidací. Nejznámějšími takovými látkami jsou MDA (malondialdehyd) nebo HNE (4-hydroxy-2-nonenal). Když navážeme na předchozí příspěvek , oxaláty (šťavelany) z rostlinných produktů jako je špenát, řepa ale i mandlové mléko nebo sladké brambory (batáty), vytvářejí v cévách oxidační prostředí se zvýšenou produkcí superoxidu, dokonale tak podporují oxidaci linolové kyseliny ze stolních olejů a i dalších polynenasycených kyselin, které samy podporují nadměrnou tvorbu peroxidu vodíku v peroxizomech. Je to tedy velmi nebezpečná kombinace potravin pro cévy, zvyšuje oxidaci LDL a tvorbu aterosklerózy a cévního plaku. Studie nám ukazují, že HNE způsobuje také zbytnění cévního svalstva a zvyšuje tak pulmonární krevní tlak a plicní fibrózu . Další studie naznačují, že HNE může stát i za poškozením nervů , mozku a může  způsobovat i Alzheimerovu chorobu . Je to důležitá informace ...

Amarant, špenát, batáty, ředkvičky, řepa, m andle  a další údajné superpotraviny mohou být spolehlivou cestou k poškození zdraví, chronickým zánětům, vysokému cholesterolu, ateroskleróze a infarktu. Nevěříte? Stále si myslíte, že jsou to super zdravé potraviny? Slyšeli jste někdy něco o kyselině šťavelové, šťavelanech nebo oxalátech? Tak pojďme se na to podívat pohledem nedávných studií. Začněme prospektivní studií zkoumající po dobu deseti let vliv příjmu oxalátů ve stravě na aterosklerózu v závislosti na příjmu vápníku. Proč autoři zvolili právě tuto kombinaci? Protože oxalát se vyskytuje buď jako kyselina šťavelová nebo vázaná na nějaký minerální prvek, nejčastěji vápník. Právě šťavelan vápenatý je materiál, který tvoří ledvinové ale i žlučové kameny. Zde je ovšem vazba na vápník využita ještě před zpracováním v trávicím traktu. Pokud je totiž oxalát vázán již ve střevech, omezí se jeho vstřebávání a zaplavení jater oxalátem z jídla. Ovšem jídlo není jediným zdrojem oxalátů. Tě...

V posledních letech se objevila celá řada studií zaměřených na zkoumání léčivých účinků rostlinných extraktů obsahujících např. kvercetin, myricetin, kaempferol, EGCG (epigallokatechin gallát) a dalších tzv. flavonolů, podmnožiny z větší skupiny rostlinných flavonoidů. Zkoumají se účinky na obezitu, srdeční choroby i na rakovinu. Jejich účinky jsou opravdu zajímavé a překvapivé, zejména pro ty výzkumníky, kteří nic netuší o trankripčním faktoru HIF-1 a jeho účincích na buněčný metabolismus. Pro tyto neznalce je jejich účinek nepochopitelný až záhadný. To se nám stát nemůže, my už víme, co umí způsobit nevhodná aktivace HIF-1 , ale i nevhodná deaktivace tohoto faktoru ovládajícího stovky genů. Pojďme se na výsledky několika studií podívat podrobněji. Nejprve se podíváme na možnosti řešení obezity, způsobené konzumací nevhodných tuků. Studie byla provedena na třech skupinách myší , první měla standardní krmivo (ND), druhá zvýšený obsah tuků v potravě (HFD) a třetí skupina ke zvýšenému o...

Ozón jako antioxidant? To snad ne, vždyť je to silné oxidační činidlo! Toxické. Bezpečná koncentrace ve vzduchu je stanovena na pouhých 120 mikrogramů na kubický metr. V létě stále slyšíme varování, že hladina přízemního ozónu je příliš vysoká, tedy ve městech, kde je velké znečištění. Jak to tedy je? Už jsem na tomto blogu několikrát psal, že věci obvykle nejsou tak jednoduché a prvoplánové, čertík se totiž schovává v detailech. Ale je zajímavé, jak jednou ustavené dogma je neotřesitelně hájeno, aniž by se vzaly v úvahu novější zjištění. Tak jak to tedy je s ozónem? Podívejte se třeba na tento graf uvádějící příklad naměřených hodnot přízemního ozónu v České republice, na horách a ve městech. Jsou na něm vidět dva typické průběhy, ten nižší byste možná odhadli, že je z prostředí s čistým ovzduším, tedy z venkova nebo horského prostředí. Ale není, je to z průmyslových oblastí. Z hor a venkova jsou horni křivky, 80 až 100 mikrogramů na metr krychlový. Jak je to možné? Práce uvádí jako p...

V minulém příspěvku jsem vám ukázal studii na myších, která jasně ukazuje, že zapnutí pseudohypoxie, tedy aktivování transkripčního faktoru HIF- 1α  v tukové tkáni, vede ke spuštění obezity a dalších problémů s metabolismem. Ukázal jsem, že jeden z hlavních spouštěčů je nahromadění jantarové kyseliny (sukcinátu), jednoho z meziproduktů TCA cyklu. Pokud nastanou jakékoli problémy s TCA cyklem (získáváním energie pomocí oxidace), sukcinát se nahromadí a spustí záchranný mechanismus HIF- 1α ,  tukové buňky se zvětší a přestanou fungovat správně. Otázka tedy zní, jak tomu zabránit? Jak snížit nebezpečí nahromadění sukcinátu?  Jak zajistit stabilní a dostatečné odbourávání sukcinátu, tedy aktivitu sukcinát dehydrogenázy (SDH)? Obsah sukcinátu se zvyšuje se zvyšující se omega oxidací tuků v peroxizomech   (zde doplněna dikarboxylová kyselina DCA12). Jedním z hlavních zdrojů sukcinátu při půstu, tedy mezi jídly, jsou organely zvané peroxizomy. Jsou navázány přímo na tukové...