MCT pro zdraví

Ozón jako antioxidant? To snad ne, vždyť je to silné oxidační činidlo! Toxické. Bezpečná koncentrace ve vzduchu je stanovena na pouhých 120 mikrogramů na kubický metr. V létě stále slyšíme varování, že hladina přízemního ozónu je příliš vysoká, tedy ve městech, kde je velké znečištění. Jak to tedy je? Už jsem na tomto blogu několikrát psal, že věci obvykle nejsou tak jednoduché a prvoplánové, čertík se totiž schovává v detailech. Ale je zajímavé, jak jednou ustavené dogma je neotřesitelně hájeno, aniž by se vzaly v úvahu novější zjištění. Tak jak to tedy je s ozónem? Podívejte se třeba na tento graf uvádějící příklad naměřených hodnot přízemního ozónu v České republice, na horách a ve městech. Jsou na něm vidět dva typické průběhy, ten nižší byste možná odhadli, že je z prostředí s čistým ovzduším, tedy z venkova nebo horského prostředí. Ale není, je to z průmyslových oblastí. Z hor a venkova jsou horni křivky, 80 až 100 mikrogramů na metr krychlový. Jak je to možné? Práce uvádí jako p...

V minulém příspěvku jsem vám ukázal studii na myších, která jasně ukazuje, že zapnutí pseudohypoxie, tedy aktivování transkripčního faktoru HIF- 1α  v tukové tkáni, vede ke spuštění obezity a dalších problémů s metabolismem. Ukázal jsem, že jeden z hlavních spouštěčů je nahromadění jantarové kyseliny (sukcinátu), jednoho z meziproduktů TCA cyklu. Pokud nastanou jakékoli problémy s TCA cyklem (získáváním energie pomocí oxidace), sukcinát se nahromadí a spustí záchranný mechanismus HIF- 1α ,  tukové buňky se zvětší a přestanou fungovat správně. Otázka tedy zní, jak tomu zabránit? Jak snížit nebezpečí nahromadění sukcinátu?  Jak zajistit stabilní a dostatečné odbourávání sukcinátu, tedy aktivitu sukcinát dehydrogenázy (SDH)? Obsah sukcinátu se zvyšuje se zvyšující se omega oxidací tuků v peroxizomech   (zde doplněna dikarboxylová kyselina DCA12). Jedním z hlavních zdrojů sukcinátu při půstu, tedy mezi jídly, jsou organely zvané peroxizomy. Jsou navázány přímo na tukové...

Omega oxidace tuků , co to je? Pravděpodobně jste tento pojem ještě nikdy neslyšeli, dokonce si myslím, že ani většina profesionálů v oboru tento pojem nezná nebo ho již dávno vypustili z paměti jako nepodstatnou informaci. Pokusím se zde vysvětlit, proč si myslím, že právě omega oxidace, respektive nedostatečná aktivace tohoto metabolického procesu, je kořenovou příčinou civilizačních nemocí, včetně rakoviny. Začneme ale zvolna. V jednom z předchozích příspěvků jsem vysvětloval činnost tukové buňky. Dokud nedojde k jejímu přetížení nadbytkem paliva, volných mastných kyselin (FFA / NEFA) nebo glukózy, buňka pracuje normálně. Pokud je paliva víc, ukládá se jako tuk, pokud je ho málo, uvolňuje tuk do krevního oběhu. Velice užitečná činnost. Studie na myších nám ale ukazují, že pokud jim místo standardní stravy podáváme hodně tučnou stravu, myši tloustnou a budou obézní. Jejich tukové buňky se mnohonásobně zvětší (levý obrázek), přestanou správně pracovat, budou signalizovat zánět a pře...

Pokusím se navázat na několik předchozích příspěvků, protože, jak už jste možná pochopili, vyvolání pseudohypoxie za podmínek relativního dostatku kyslíku zcela zásadně ovlivňuje metabolismus buňky a tím i celého organismu. Hlavním ovládacím prvkem, řadicí pákou, je přítomnost transkripčního faktoru  HIF-1α , který pomocí řízení HIF-1 zapíná a vypíná stovky genů, aby upravil metabolismus podle aktuálních podmínek. Stabilizaci HIF-1α může způsobit např. zvýšená hladina H2O2 nebo sukcinátu. (zeleně moje poznámky). Zakončení čáry ve tvaru T znamená potlačení reakce a tedy stabilizaci HIF-1α. Také už jsme poznali, že to není náš nepřítel, ale podaná ruka k záchraně. Objevuje se vždy, když má buňka nějaké problémy. Typicky se objevuje při nedostatku kyslíku, ale nejen to. Vzniká např. i při přebytku paliva tj. nadbytku glukózy, tuků, pyruvátu, molekul Acetyl-CoA a NADH, kdy funguje jako pojistný ventil a vypouští přebytečné palivo ve formě laktátu pomocí zadních vrátek MCT4 . Metab...

Název tohoto blogu, MCT pro zdraví, je původně odvozen od názvu oleje se středně dlouhými řetězci, tedy MCT oleje. Jak však postupně nacházím souvislosti s metabolismem laktátu, mohl by klidně být odvozen i od MCT transportérů, takových průchozích proteinových vrátek v buněčných membránách. Navazuji na předchozí příspěvek , který objasňuje chování tukových buněk a příčiny jejich nefunkčnosti, která se projeví změnou metabolismu glukózy a produkcí laktátu, tedy spustí pseudohypoxii . Vysvětlili jsme si tedy, že spuštění těchto mechanizmů v tukové buňce není žádoucí, nicméně je to záchranný mechanismus pro řešení extrémně vysoké citlivosti na inzulin způsobené přebytečnými polynenasycenými tuky. Dnes ale zjistíme, že naprosto stejný mechanizmus v jiné tkáni je zcela v pořádku a je prospěšný. Dokonce zjistíme, že problémy vyvolá, když se pseudohypoxie nespustí, když se neotevřou vrátka transportérů MCT4. Jak je vidět, příroda nám nadělila procesy, které jsou určeny pro konkrétní situace a...

Kyselina mléčná, neboli laktát (nezaměňovat s laktózou - mléčným cukrem) je takové ošklivé káčátko, odstrkávané stranou. Je považován vetšinou za bezvýznamný produkt unavených svalů, který nám sdělí, kdy už máme dost a že si máme odpočinout. To je ovšem velice zúžený pohled. Už jsem tu zmínil, že v krvi máme okamžitou zásobu glukózy odpovídající pouze asi jedné čajové lžičce cukru. Laktátu prý máme v krvi až 20-krát víc! No nemám na to důkaz, ale je jisté, že je to palivo, se kterým je nutné počítat, nikoli jej nechávat stranou pozornosti. Každá buňka totiž umí převádět laktát na pyruvát a naopak. Že nevíte, co je to pyruvát? To je produkt zpracování glukózy v buňce. Jakmile buňka přijme glukózu, označí si ji fosfátovou značkou a glukóza už nemůže z buňky utéct. Není cesty zpět, tedy jako glukóza. Bude přetvořena na pyruvát.  O tom, jaký bude osud glukózy v buňce rozhoduje mnoho věcí. Když si vezmeme třeba svalovou buňku, tak se glukóza může uložit ve formě glykogenu pro pozdější p...

V předchozích dvou příspěvcích jsem se věnoval hypoxii a pseudohypoxii, tedy stavu nedostatku kyslíku nebo jen signalizaci nedostatku kyslíku v tkáních. Předpověděl jsem, že volné dlouhé mastné kyseliny (zkratka FFA nebo NEFA) tím, že silně modulují aktivitu enzymu glutathion peroxidázy (GPx), budou zřejmě i silně ovlivňovat signalizaci nedostatku kyslíku prostřednictvím transkripčního faktoru HIF-1 α , jehož správná a přiměřená stabilizace vyžaduje určitou, ne moc malou ani ne moc velkou hladinu peroxidu vodíku H2O2. Příliš vysoká hladina peroxidu bude typická pro pseudohypoxii a příliš nízká bude způsobovat nedostatečnou a tedy i potenciálně velmi nebezpečně malou reakci na nedostatek kyslíku. Oba stavy mohou být docela propletené a mohou se vyskytovat současně v různých tkáních a také budou silně záviset na konkrétních podmínkách v tkáni. Zdá se, že pokud např. srdeční svalstvo trpí inzulínovou rezistencí a tedy i mírnou pseudohypoxií, může i tak při skutečné hypoxii stále chtít p...