MCT pro zdraví

Není příliš známo, že hormon inzulín ovládá také vaše cévy, jejich svaly a průchodnost krve i u těch nejmenších, kapilár. Normálně inzulín zvyšuje průchodnost krve kapilárami, ovšem inzulínová rezistence snižuje tuto schopnost. Rozšiřování cév (vasodilatace) se děje prostřednictvím oxidu dusnatého (NO). Existuje ovšem i přesně opačný proces zmenšování průměru (vasokonstrikce), takže normálně dochází k různé reakci cév na inzulín u velkých a malých cév.  U velkých cév je rozšiřování kompenzováno stažením, takže na ně inzulín prakticky nemá vliv. U malých převažuje rozšiřování cév a snižování odporu kapilár. Dochází ke zvyšování průtoku a snižování tlaku. To ovšem platí pouze, pokud nemáte inzulínovou rezistenci. Pokud ji máte, převáží vasokonstrikce nad vasodilatací, sníží se průchodnost krevního řečiště, stoupne krevní tlak, sníží se zásobování tkání.  Například toto bylo zjištěno u obézních krys. Vidíme, že vliv inzulínu je závislý na hladině volných mastných kyselin (NEFA).   V přísp

Etiologie se zabývá příčinami chorob. Není to o rizikových faktorech, ale o skutečných příčinách. Pokud příčina je, nemoc vznikne, pokud není, nemoc nevznikne. Tak jednoduché to je, když se zná etiologie choroby.  Známe etiologii cukrovky druhého typu? Tedy té, kterou si sami vypěstujete? Na tomto obrázku můžete vidět, jak se cukrovka postupně vyvíjí z obezity (OB) přes nenápadnou glukózovou intoleranci (OB-GLUINTOL) až k diabetu (OB-DIAB) nejprve s vysokým inzulínem a postupně se stále menší a menší produkcí inzulínu. Zároveň vidíte na horním grafu postupně klesající rychlost odebírání glukózy z krve, která je kompenzována stoupající sekrecí inzulínu, takže při standardním měření glykémie na lačno nic nepoznáte. Při testu OGTT  na spodním grafu to snadno poznáte, ale nikdo ho nedělá. Pokračuje to tedy až do dosažení inzulínového maxima a pak postupně jdete po cestě k stále více nevratným změnám v organismu. Pak teprve to chcete začít řešit? Opravdu?  Váš doktor identifikuje problém a

A zase téma, na které asi nebude existovat jednoznačná odpověď. Nevadí, pokusím se najít závislosti a něco z toho vyleze. Podíváme se nejdřív, co k tomu říkají odborníci.  Poslední dobu se mluví hodně o přerušovaném půstu, např. doktor Jason Fung tuto metodu používá k léčení diabetických pacientů. Tvrdí, že půst je jednodušší, než dodržovat nějakou dietu. Nemusí pacientům vysvětlovat, co se může jíst a co ne, je to levnější, nemusí se nic speciálního shánět. Stačí třeba jíst ob den. Sice jeden den sníte víc, druhý den ale jen pijete, takže celkově jíte méně. U pacientů s horším diabetem potom doporučuje delší několikadenní půsty.  Prý když nic nejíte, je to jednodušší, nemáte hlad a tělo nepřejde do "úsporného režimu" jako při snaze omezit denní příjem kalorií.   Zdraví bezesporu sníženým kalorickým příjmem posílíte. To je evidentní z řady studií . Snížený kalorický příjem dokáže např. během pár týdnů vyřešit metabolický syndrom. Ovšem háček je v tom, že pokud se vrátíte k p

Na úvod malá úvaha. Lidské tělo vůbec není jednoduché zařízení. Je plné všelijakých složitých samoregulačních mechanizmů. Příroda ovšem používá trochu jiné principy pro konstrukci systémů než používá člověk.  Zkusím to vysvětlit na principu ekvalizéru, to je taková krabička na úpravu zvuku. Můžete přidat  nebo ubrat výšky, středy, hloubky ve zvuku vašeho rádia nebo televize. Když takové zařízení tvoří člověk, použije řadu posuvných ovládacích prvků,  kdy každý ovládá jednu jedinou frekvenci. Pokud tedy máme pět ovladačů, mohou mít např. frekvence 100,  300, 1000, 3000, 10000 Hz. Ovladač označený 3000 Hz ovládá pouze frekvenci 3000 Hz. Na žádnou jinou frekvenci nemá vliv. Tak tvoří člověk.  Příroda tvoří jinak. Pro stejný případ pěti ovládaných frekvencí bude mít nejméně pět, ale spíš šest nebo sedm ovládacích prvků. Navíc každý prvek bude ovládat víc frekvencí,  možná i všechny,  každou jinak. Některé nahoru a některé dolů a s různou citlivostí. Na první pohled nesmyslný zmatek.  Příro

MCT olej je tuk (triglycerid) složený ze tří středně dlouhých saturovaných mastných kyselin spojených glycerolem. Zejména se cení  Caprylic acid  C8:0 a  Capric acid  C10:0 (Capra znamená latinsky koza). Najdeme je hlavně v historicky nejběžnějších živočišných a některých rostlinných tucích, másle, kozím a kravském mléce, v kokosovém oleji a oleji z palmových jader (ale ne v palmovém oleji), obsah v sádle nevím, ale pozor, není vůbec obsažen v margarinech, slunečnicovém, řepkovém ani olivovém oleji.  Máslo např. obsahuje až 13 % tuků s krátkým nebo středním řetězcem, tj. čtyřmi až deseti uhlíky. Dají se koupit také samostatně jako doplněk stravy, doporučuji sledovat složení, aby obsahovaly především oleje C8:0 a C10:0. Od dvanácti uhlíků výše se tuky charakterizují jako dlouhé, i když v tomto nepanuje úplně shoda.  Někdy se tuky s dvanácti uhlíky označují jako střední, to jen podporuje zmatek, který kolem tuků panuje. Kyselina laurová C12:0 může totiž na rozdíl od kratších kyselin způs