Tloustneme po falešném rostlinném inzulinu z rajčat?

O tom, že některé rostlinné látky jsou pro nás jedovaté víme, některé takové látky jsou i v potravinách, které běžně jíme. Naši předkové proto vymysleli řadu sofistikovaných postupů pro přípravu takových potravin, aby nám neškodily. Takovými látkami jsou i lektiny, o kterých si můžete přečíst například v kníze nazvané česky "Skryté nebezpečí zdravých potravin", v originále "The Plant Paradox" od Dr. Stevena Gundryho.

Probíral jsem se dříve uloženými studiemi a zaujala mne jedna o tom, že některé rostlinné lektiny simulují účinky inzulinu, někdy dokonce lépe než samotný inzulin. Působí na inzulinové receptory delší dobu a účinky jsou vidět jako potlačení lipolýzy i jako aktivace lipogeneze. Starají se tedy o to, abychom tuky snadno uložili, ale také abychom je nikdy nepoužili. Jedná se o pokusy ve zkumavce. Nevíme tedy, jestli tyto pokusy mají praktický dopad i na skutečný život. Ale pokud mohou nemocná střeva propustit bakteriální lipopolysacharidy (LPS), mohou propustit i rostlinné lektiny do krevního oběhu. Tyto pokusy tedy mohou být relevantní i pro běžný život. Dokonce již víme, že aktivací kanabinoidního receptoru CB1 lze cíleně aktivovat propustnost střevní stěny. Je to pravděpodobně součást imunitního systému pro boj s bakteriální infekcí.

Mohlo by tedy spojení aktivátorů endokanabinoidních receptorů CB1 spolu s přítomností lektinů z rostlinných potravin v jídle produkovat obezitu? Co nám říkají studie? Bohužel AI mi nepotvrdila, že by aktivace CB1 (například rostlinnými oleji) nějak ovlivňovala škodlivost lektinů. Můj závěr je takový, že tato možnost je málo prozkoumána a spojení aktivace CB1 s přítomnosti lektinů může být velmi relevantní pro vznik obezity.

Banánový lektin (BL) a česnekový lektin (GL) mohou zastoupit inzulin.
C-IM - kontrolní, IIM - stimulace inzulinem, IBM - banánovým lektinem a IGM - česnekovým lektinem,

Ano, některé lektiny ve zkumavce produkují efekt podobný vysoké hladině inzulinu. Které to jsou?

Některé lektiny potlačují lipolýzu, čím nižší číslo, tím větší efekt.

Citace

"Generally speaking, the mannose-binding lectins, Concanavalin A, garden pea Iectin, sweet pea lectin and lentil lectin had the highest lipogenic and antilipolytic activities of all the lectins examined. The N-acetylglucosamine-binding wheat germ and tomato lectins markedly inhibited hormone-induced lipolysis and enhanced lipogenesis from glucose and generally speaking, their activities were the second highest. Although wheat germ a~lutinin binds both N-acetylglucosamine and sialic acid (Bhavanandan and Katlic, 1979; Goldstein and Haynes, 1978), it has been shown previously that the sialic acid-binding horseshoe crab lectin (Ng et al., 1985) and presently that the N-acetylglucosamine-binding tomato lectin possess insulin-like activities, indicating that the activity of wheat germ lectin is attributed to its ability to bind both types of carbohydrate residues."

Přeloženo

"Obecně lze říci, že lektiny vázající manózu – konkrétně konkanavalin A, lektin hrachu setého, lektin hrachoru vonného a lektin čočky – vykazovaly ze všech zkoumaných lektinů nejvyšší lipogenní a antilipolytickou aktivitu. Lektiny vázající N-acetylglukosamin, tedy lektin z pšeničných klíčků a lektin z rajčat, výrazně inhibovaly hormonálně indukovanou lipolýzu a podporovaly lipogenezi z glukózy; jejich aktivita byla obecně vzato druhá nejvyšší. Ačkoli aglutinin z pšeničných klíčků váže jak N-acetylglukosamin, tak kyselinu sialovou (Bhavanandan a Katlic, 1979; Goldstein a Haynes, 1978), již dříve bylo prokázáno, že lektin z ostrorepa (vázající kyselinu sialovou; Ng a kol., 1985) – a nyní i lektin z rajčat (vázající N-acetylglukosamin) – vykazují aktivitu podobnou účinku inzulinu, což naznačuje, že aktivita lektinu z pšeničných klíčků je dána jeho schopností vázat oba typy sacharidových zbytků."

Konec citace ze studie z roku 1989

Takže v případě obezity bychom se opravdu některým potravinám měli vyhýbat, nebo alespoň dbát na jejich dokonalou tepelnou úpravu. V syrovém stavu se potenciálně mohou chovat jako injekce inzulinu.

Je nějaký novější výzkum? Podívejme se na studii z roku 2011 zkoumající banánový lektin (BL) a česnekový lektin (GL).

Citace

"These data are commensurate with the data obtained in the earlier experiments and clearly show that the lectin-mediated adipogenesis involves active signaling mechanisms that are very similar to that evoked by insulin."

"Marrow-derived mesenchymal cells have the capacity to differentiate along various pathways to form bone, cartilage, tendon, muscle and adipose tissue (Pittenger et al. 1999). Though the role of adipocytes in the regulation of hematopoietic stem cells (HSCs) is a debated issue (DiMascio et al. 2007; Naveiras et al. 2009; Sera et al. 2009), the adipose tissue is known to be a reservoir of stem cells (De Ugarte et al. 2003). In this study, we have shown that M210B4—a mouse marrow-derived mesenchymal cell line—undergoes an adipogenic differentiation in response to the lectins. It is thus possible that the enhanced stem-cell pool that was observed by us in the lectin-fed mice could partly be attributed to the adipogenic nature of these lectins. Though the mice fed for 28 weeks with these lectins did not show any significant increase in weight (Hinge et al. 2010), the adherent cells present in the cultures of the marrow cells isolated from the lectin-fed mice spontaneously underwent adipogenic differentiation (our unpublished data). Though preliminary in nature, these results suggest that the lectins perhaps induce an adipogenic commitment in the marrow mesenchymal cells, but they need some other factor(s) to undergo a frank adipogenic differentiation in vivo."

"In summary, our data clearly show that two mannosespecific dietary lectins, BL and GL, induce adipogenic differentiation of mesenchymal cells via active signaling mechanisms and also underscore the need to investigate the possible involvement of the dietary constituents in the tissue differentiation processes. The present data, taken together with our earlier published results (Hinge et al. 2010), indicate that the lectin-mediated changes in the mesenchymal cells that participate in the formation of stroma for various tissues and organs may indirectly affect the function of the stem cells. Thus, a detailed study on the effect of dietary lectins on the tissue-specific stem cells may yield valuable information about the diet-mediated regulation of tissue homeostasis."

Přeloženo

"Tato data jsou v souladu s údaji získanými v dřívějších experimentech a jasně ukazují, že adipogeneze zprostředkovaná lektinem zahrnuje aktivní signalizační mechanismy, které jsou velmi podobné těm, jež vyvolává inzulin."

"Mezenchymální buňky pocházející z kostní dřeně mají schopnost diferencovat se různými směry a vytvářet kostní, chrupavčitou, šlachovou, svalovou a tukovou tkáň (Pittenger et al. 1999). Ačkoli je úloha adipocytů při regulaci hematopoetických kmenových buněk (HSC) předmětem diskusí (DiMascio et al. 2007; Naveiras et al. 2009; Sera et al. 2009), je známo, že tuková tkáň představuje zásobárnu kmenových buněk (De Ugarte et al. 2003). V této studii jsme prokázali, že linie M210B4 – myší mezenchymální buňky z kostní dřeně – podléhá v reakci na lektiny adipogenní diferenciaci. Je tedy možné, že zvýšený počet kmenových buněk, který jsme pozorovali u myší krmených lektiny, lze částečně přičíst adipogenní povaze těchto lektinů. Ačkoli u myší krmených těmito lektiny po dobu 28 týdnů nedošlo k žádnému významnému přírůstku hmotnosti (Hinge et al. 2010), adherentní buňky přítomné v kulturách buněk kostní dřeně izolovaných od těchto myší spontánně podléhaly adipogenní diferenciaci (naše nepublikovaná data). Ačkoli mají tyto výsledky předběžný charakter, naznačují, že lektiny pravděpodobně navozují adipogenní determinaci mezenchymálních buněk kostní dřeně, avšak k tomu, aby tyto buňky in vivo prošly skutečnou adipogenní diferenciací, je zapotřebí dalších faktorů."

"Stručně řečeno, naše data jasně ukazují, že dva potravinové lektiny specifické pro manózu, banánový a česnekový lektin, vyvolávají adipogenní diferenciaci mezenchymálních buněk prostřednictvím aktivních signalizačních mechanismů, a zároveň zdůrazňují potřebu zkoumat možný podíl složek potravy na procesech tkáňové diferenciace. Předkládané výsledky v kombinaci s našimi dříve publikovanými poznatky (Hinge et al. 2010) naznačují, že změny mezenchymálních buněk – které se podílejí na tvorbě stromatu různých tkání a orgánů – vyvolané působením lektinů mohou nepřímo ovlivňovat funkci kmenových buněk. Podrobné studium vlivu potravinových lektinů na tkáňově specifické kmenové buňky by tak mohlo přinést cenné informace o regulaci tkáňové homeostázy zprostředkované stravou."

Konec citace ze studie z roku 2011

Nevím o žádné novější studii. I tato zjištění jsou poměrně závažná. Co z nich plyne?

Pokud máte trávicí soustavu v pořádku, asi není čeho se bát. Ale pokud ne, rostlinné lektiny mohou významně modulovat systémovou inzulinovou signalizaci, mohou ovlivňovat prakticky všechny tkáně v těle.