MCT pro zdraví

Dostal jsem na síti X takovou otázku: "V kterém orgánu se vlastně ten začarovaný kruh obezity odehrává?"  No, přiznám se, že ty úvahy šly tak rychle, že jsem se nad tím zatím moc nezamýšlel. Polyolová dráha je aktivní v játrech, ale o její aktivitě v tukové tkáni nevím. Tvorba tuku probíhá v játrech i v tukové tkáni. Zůstaňme tedy zatím u hypotézy, že to jsou játra. Máme totiž k dispozici jednu pěknou studii na myším modelu , kde testovali vypnutí fruktokinázy (KHK,  enzym aktivující fruktózu ) jak globálně v organizmu, tak i odděleně v trávicím traktu nebo v játrech. Výsledky jsou velmi zajímavé. Vypnutí zpracování fruktózy v trávicím traktu poměrně dobře zabraňuje vstupu fruktózy do těla, potlačuje asi i chuť na sladké a snižuje spotřebu oslazené vody. Ale metabolickému syndromu ani tloustnutí nijak nezabrání. Výsledkem jsou ztukovatělá játra a obezita. Vždy se najde v těle dostatek fruktózy, aby se projevila a způsobila metabolický syndrom. Zato vypnutí zpracování fruktózy...

Musím trochu zpomalit a podrobně vysvětlit model obezity, který jsem zkoncentroval do schematického obrázku v předchozím postu. Ani takový guru škodlivosti linolové kyseliny, jako je Tucker Goodrich, zřejmě vůbec nepochopil, jak to funguje. Takže od začátku a pomalu. Tady je to schéma. Odkud začít, od konce? Jedná se o model vzniku obezity, podkladový obrázek je ze studie obezity myších , na konci je velké WG, tedy přibývání na váze (Weight Gain). Celá spodní polovina vysvětluje, že hlavním aktivátorem všech tří procesů nutných pro uložení kalorií do tuku je peroxid vodíku (H2O2). Není to kyselina močová, to zkoušeli s negativním výsledkem. Aktivátorem je dokonce konkrétně H2O2 produkovaný enzymem xantin oxidázou (XO), který je součástí dráhy odbourání purinů na kyselinu močovou. Tak se dostáváme k začarovanému kruhu znázorněnému v horní polovině schématu. Zde máme tři vstupy, stravu s vysokým podílem tuků (HFD), tedy dietní tuky, dále je tu glukóza, tedy konkrétně cytosolická glukóza....

V jednom starším příspěvku jsem stručně informoval o práci Dr. Ricka Johnsona týkající se účinků fruktózy, kde zmínil i efekt vysoké koncentrace soli nebo problémy při omezení příjmu vody. Obojí vytváří osmotický stres, který se projeví aktivací polyolové dráhy. Pojďme pátrat po mechanizmu, který nám může napovědět i nějaké cesty ke zlepšení, nebo návod k tomu, čeho se vyvarovat. Zkusíme nejprve zjistit, co udělá vypnutí tvorby enzymu KHK , který fosforyluje (aktivuje) fruktózu. Na případu myší jsme viděli, že vyloučení aktivace KHK (KHK KO) vede k silnému potlačení vlivu endogenní fruktózy (vytvořené v játrech z glukózy) i dietní fruktózy . Co tedy provede omezení příjmu vody? Aktivuje polyolovou dráhu? Zabrání tomu vypnutí KHK? Vypnutí metabolizmu fruktózy (KHK-KO) nemá žádný efekt na hladinu fruktózy v hypothalamu při nedostatku vody (WR). Může za to dietní fruktóza? Ano, nedostatek vody (WR) aktivuje endogenní tvorbu fruktózy. Ale nepřítomnost enzymu KHK vypíná endogenní produkci ...

Nové poznatky přicházejí tak rychle, že mne to nutí psát stále nové příspěvky. Musím je prostě sdílet, protože jsou velmi zajímavé. Takže, zopakujme si poslední stav, můj výklad poznatků ze studií, které se věnují regulaci fosforylace glukózy.  Extracelulární glukóza vstupuje do buňky transportéry GLUT1 a při stimulaci inzulinem i transportéry GLUT4. Dostane se do cytosolu, kde čeká na fosforylaci. Pokud je fosforylace příliš pomalá, stoupá hladina cytosolické glukózy a spouští enzym aldozoreduktázu (AR) a startuje polyolovou dráhu , tedy sorbitol  ->  fruktóza -> KHK  ->  H2O2 a fruktóza  ->  AMPD2  ->  močovina, tedy směrem k inzulinové rezistenci jako ochraně před rychlým zaplavením cytosolu glukózou. Je to řešení náhlé potřeby omezit rychlost vstupu glukózy do buňky, protože rychlost následujícího zpracování má své limity. Další stupeň zpracování je fosforylace pomocí enzymů HK1/HK2 . Tam rychlost záleží na umístění enzymů....

A zase ta inzulínová rezistence. Už několikrát jsem se zde věnoval tomuto fenoménu považovanému mnohými vědci za příčinu civilizačních nemocí, zejména obezity a diabetu druhého typu. Ukázali jsme si, že inzulínová rezistence (IR) je příliš obecný pojem, který nepostihuje různé mechanizmy jejího vzniku, že IR má své příčiny a je tedy reakcí na nějaký stav, jedná se o vývojem vytvořený obranný mechanismus, celkově prospěšný a nemůže tedy být kořenovou příčinou . Od té doby jsem zde na blogu probíral řadu dalších potenciálních kořenových příčin IR. V minulém příspěvku mne zaujal problém fosforylace glukózy. Ačkoli se to zdá být jednoduchý proces, má mnoho záludností. Ukáži vám jednu práci, kde tento problém autor podrobně zkoumá . Ukazuje zde vztah mezi glukózovými transportéry GLUT4 a hexokinázou HK2 a inzulínem. V klidovém stavu s nízkou hladinou inzulínu jsou limitujícím faktorem glukózové transportéry GLUT1. Při aktivaci inzulínem se přesunou do buněčné membrány i transportéry GLUT4 ...

Pokračujme v pátrání po zdroji obezity a poruch metabolizmu. V sérii příspěvků „ Kdo nám řekne, že už jsme snědli dost jídla ” jsem hledal mechanizmy, jak organizmus řídí příjem potravy. Co rozhoduje o tom, že jídlo, které jsme snědli, ještě nestačí a musíme si dát víc? Moje závěry jsou celkem jednoduché. Během dne sbíráme potravu tak, abychom měli dostatek energie na spánek. Kontrola se provádí prostřednictvím jaterního glykogenu, během dne spalujeme a ukládáme do různých tkání různé formy jídla a ve výsledku musí něco zbýt. Tento zbytek sacharidů a aminokyselin se převede na jaterní glykogen. Po celodenní spotřebě musí být dostatek glykogenu na odpočinek a spánek. Toto je, myslím, základní energetická regulace. Dostatek energie ale nestačí pro přežití. Nedostatek esenciálních aminokyselin vede k předčasnému umírání myší . Patrně proto existují pomocné mechanizmy jako např. ten na zajištění dostatku esenciálních aminokyselin, který pracuje prostřednictvím hormonu FGF21. Ovlivňuje ener...

O tom, že cukr není zdravý, už dnes ví asi každý, i když to třeba neřeší a ani se tím nijak neomezuje. Ale že by cukr mohl škodit i bez cukru v jídle, to zní hodně divně, nemyslíte? Máme na to nějaké důkazy, studie, výsledky? Ano, myslím, že máme. Našel jsem jednu pěknou doktorandskou práci, která se právě snaží na tuto otázku odpovědět. A výsledky jsou velmi zajímavé. Zkusím je zde nějak stručně popsat. Při diskusích na X jsem se potkal s jedním skvělým experimentátorem v oblasti stravy. Má svůj blog na exfatloss.com . Nedávno vznesl do diskuse zajímavý pohled na nízkosacharidovou keto dietu . Někomu totiž nefunguje a neví se proč. Pozoroval to na sobě a své poznatky sdílí s ostatními na svém blogu. Ten postřeh ho napadl při poslechu přednášek Ricka Johnsona M.D. o výzkumu fruktózy. O tom, že tělo si ji vyrábí samo například i při příliš slané stravě a nedostatku vody, nebo při stravě obsahující chuť umami, tedy glutamát. Zdá se mu, že by to vysvětlovalo jeho pozorování. Já už jsem zd...