MCT pro zdraví

Dnes to bude asi trochu méně stravitelné, ale potřebuji si utřídit myšlenky. Je na čase udělat malou inventuru poznatků o tom, jak konkrétně polynenasycené rostlinné oleje, zejména linolová kyselina omega-6, ovlivňuje buněčnou signalizaci při získávání energie z dostupných paliv a tím zmate buňku natolik, že se začne chovat zcela jinak, než při spalování běžných živočišných tuků. Zopakujme si nyní, co už jasně víme o linolové kyselině: Zdevastuje naše zásoby redukovaného glutathionu (GSH). Nízká hladina GSH silně potlačí aktivitu prvního mitochondriálního komplexu elektronového transportního řetězce, tedy potlačí výrobu energie z molekul NADH. Zpočátku zlepší inzulínovou rezistenci, tedy sníží hladinu H2O2. Sníží aktivitu enzymu superoxid dismutázy (SOD). Podporuje beta-oxidaci nenasycených tuků, desaturaci nasycených tuků, tedy převedení nasycených tuků na mononenasycené, rozsekání řetězců volných mastných kyselin na acetyl-CoA, což je palivo pro Krebsův cyklus, jehož výstupem je ...

Hypertenze, nebo-li vysoký krevní tlak, je poměrně záhadné onemocnění, jehož příčiny nejsou zcela jasné. Pokud chápu tělo jako samoopravitelný inteligentní systém, který, ať už je řízen čímkoli, se snaží vždy udržet rovnováhu mezi procesy, musí zvýšení krevního tlaku znamenat způsob řešení nějakého zásadního problému. Tělo by přece neničilo samo sebe jen tak. Tomu prostě odmítám věřit, tečka. Fyzikální princip vzniku a charakteru krevního tlaku je jasný, i když i zde se najdou pochybovatelé . Ty ale nyní nechám stranou. Standardní vysvětlení je, že objem krve levé srdeční komory je stlačením komory vytlačen do aorty a dalších navazujících tepen. Jejich elasticita způsobí, že se mírně „nafouknou” jako balónek a převezmou objem krve vytlačený srdcem. Toto „nafouknutí” tepen zvýší tlak krve a my jej měříme jako tzv. systolický tlak.  Tento tlak je tedy ovlivněn objemy tepen, srdeční komory, ale hlavně elasticitou, se kterou se tepny brání tomuto „nafouknutí”. Tato elasticita se mění, ...

V jednom z předchozích příspěvků jsem se věnoval práci Richarda Johnsona, který tvrdí, že máme v těle něco jako tukový spínač. Dokud ho nezapnete, tělo pracuje normálně a tuky spaluje. Pokud se vám ho nechtěně podaří zapnout, budete tuky více ukládat a méně spalovat. Také jsme se od něj dozvěděli, že nejsnadněji ho zapneme rychlým zaplavením jater cukry rozpuštěnými ve vodě, tedy pomocí sladkých nápojů.  Pokud podrobněji začneme pátrat, co že to vlastně spustíme za proces, najdeme tuto zajímavou enzymatickou trasu (výrobní linku), která sídlí v jaterních buňkách a dalších orgánech, které příjem glukózy mají nezávislý na hladině inzulínu. Tato enzymatická trasa dokáže přeměnit glukózu, považovanou všeobecně za hodný a neškodný cukr, na fruktózu, považovanou podle výzkumů za jednoho z původců metabolických problémů jako je obezita, cukrovka, infarkt apod. Má název polyolová enzymatická trasa a na Wikipedii se o ní dozvíme zajímavé věci (ale kdo chce, může to přeskočit): "Polyolov...

Ze všech stran se na nás valí reklamy na doplňky stravy plné zaručeně zdravých a potřebných omega-3 mastných kyselin. Musí to být tedy studnice zdraví. Ale pokud jste četli předchozí příspěvky, asi tušíte, že v tom je háček. Studie na sportovcích pomocí různých doplňků stravy totiž neprokázaly žádný pozitivní efekt . Naopak dochází ke zvýšení koncentrace toxických produktů jako aldehyd MDA nebo 4-HNE , to určitě není dobré na posílení zdraví . Už jsem tu ale v jiném článku psal, že např. konzumace ryb funguje, proč tedy doplňky nefungují? Jako vždy, je to trochu složitější. Nejdřív je potřeba zjistit, co vlastně chceme zlepšit. Potřebujeme totiž jen několik málo polynenasycených mastných kyselin (PUFA) z těch mnoha desítek možných. Jsou to DHA , EPA a AA . A navíc nám stačí pouze nepatrné množství, jen trochu stavebního materiálu membrán a na signalizaci. Z ryb je získáme více méně hotové. Rostliny poskytují pouze polotovary, které musí teprve být zpracovány ve složitých chemických ...

Zkusím zde stručně popsat to, co mi vyšlo jako řešení, co vyplývá z výzkumů a logických úvah, a co také sám dělám, abych se vyhnul tomu, čemu říkáme civilizační choroby. Pokud jste nahlédli do předchozích příspěvků, měli byste tušit o co tu půjde. Ale možná se vám to zdálo být příliš složité, anebo se nechcete zabývat takovými detaily. Možná vás nezajímá, proč a jak co funguje a co bylo kdy publikováno. Tak tedy uvedu jen výsledky. Takže, nejdůležitějším úkolem pro nás je zajistit každé buňce, opravdu každé buňce, dostatek energie . Dokonce i té, která není vlastně naše, třeba užitečné bakterii v našem trávicím systému. Nemyslím tím ale pouze zajistit palivo, paliva je obvykle až příliš. Myslím skutečnou energii, tedy chemickou látku zvanou ATP (adenosintrifosfát). Tuky, sacharidy i bílkoviny, které jíme ve formě masa, zeleniny, ovoce nebo pečiva, to je pouze palivo. Energií pro buňku se stane toto palivo až teprve po složitém procesu trávení, vstřebávání, vstupu do buňky a zpracování...

Už jsem zde psal , jak složení tuků programuje náš metabolizmus, jak určuje, zda budeme tuky ukládat nebo spotřebovávat. Tuky ovšem nejsou jediné potraviny, které programují náš organizmus. Dnes se podíváme na výzkum velice aktivního vědce,  profesora a lékaře Richarda Johnsona, který on sám charakterizuje ve své knize jako „tukový spínač“. Cukr -  50 % glukóza a 50 % fruktóza  Kdybych to měl jednoduše shrnout, fruktóza, jednoduchý cukr, který je součástí všech běžných sladkých potravin, v přírodě u zvířat programuje metabolizmus na přípravu na zimu. Jde hlavně o rychlost, jakou se fruktóza (cukr) vstřebá a dostane do jater. Pokud jsou jaterní buňky opakovaně vystaveny vysoké koncentraci fruktózy, zapnou se procesy evolučně nastavené jako při nedostatku energie, kyslíku nebo vody. Jsou to záchranné procesy pro přežití v kriticky obtížných podmínkách, stimulují se procesy vytváření a ukládání tuků (tuk je i zásobárna vody), šetření energie, zvýší se produkce kyseliny močov...

Pokud jste se kdy zabývali různými variantami stravování, určitě jste se setkali s nějakým základním požadavkem na obsah bílkovin ve stravě. Obvykle se doporučený denní příjem uvádí jako 1 g / kg tělesné hmotnosti nebo 0,8 g / kg hmotnosti bez tuků (tzv. Lean Body Mass). Možná, že je to spíš minimální, než doporučený příjem bílkovin, ne všechny aminokyseliny jsou totiž pro tělo použitelné. Chci vám ukázat z mého pohledu nejzajímavější momenty z přednášky Dr. Petra Ballerstedta, kterou přednesl na konferenci Low Carb San Diego 2021. Je zajímavá tím, že některé věci, které jsou naprosto jasné pro chovatele zvířat a využívají se pro jejich optimální výživu, jsou neznámé nebo nevyužívané při výživě lidí. A poslední dobou se situace ješte zhoršuje vlivem ideologie změny klimatu nebo ochrany zvířat. Hlavním tématem je využitelnost bílkovin, které sníme. Možná víte, že bílkoviny, neboli proteiny, jsou poskládané z aminokyselin. Aminokyseliny jsou jako kostky stavebnice LEGO, z které je postav...