Příspěvky

FGF21, další bojovník s buněčným stárnutím?

Obrázek
Pokud ještě netušíte, co je to buněčná senescence, neboli buněčné stárnutí, přečtěte si starší příspěvky . Stručně řečeno, buněčná senescence se ukazuje jako hlavní spouštěč chronických obtížně řešitelných problémů se zdravím a metabolizmem. Liší se pouze místem, kde se senescentní buňky nahromadí a přestanou poslouchat centrální povely, např. že se mají namnožit, nebo naopak, že se mají odbourat. Takové buňky překážejí ostatním zdravým buňkám a vysílají k nim klamavé signály (SASP), ale jako celek to vypadá, že vše ještě funguje skoro jako předtím. Typickým spouštěčem buněčné senescence je stav, kdy antioxidační systém nestíhá odbourávat peroxid vodíku a to spustí uvolňování signálních molekul z mitochondriálních membrán. Podle stavu membrán se potom spustí příslušné obranné mechanizmy, například se zastaví oxidační metabolizmus (OxPhos) a nahradí se fermentačním, který produkuje méně peroxidu vodíku a nepotřebuje kyslík. To vše se děje v prostředí, kde je zatím kyslíku dostatek, vyvo...

Ocet/octan sodný omlazuje cévy, další elixír mládí?

Obrázek
V minulém příspěvku jsem upozornil na studii, ve které vědci prodloužili myším život až o pět měsíců, tedy až o 17 % pomocí mechanického stresu vyvolaného ultrazvukem. Také jsem zmínil, že by bylo vhodné terapii kombinovat s doplňováním octanu sodného nebo octa, protože aktivuje stejné dráhy, tedy SIRT1 a AMPK . A hned vzápětí na mne vyběhla studie úspěšně potlačené buněčné senescence pomocí octanu sodného na buněčných kulturách cévního endotelu, tedy vnitřní výstelky cév. Jako na zavolanou, studie vyšla před pár dny, 12. května tohoto roku. Je to velmi zajímavá studie, která v sobě kombinuje část zkoumající látky produkované střevními bakteriemi, které poškozují naše cévy a způsobují zrychlené stárnutí vnitřní výstelky cév. Identifikovali látku zvanou PAA (phenylacetic acid) a PAGln (p henylacetylglutamine) , kterou produkují zejména bakterie rodu Clostridium. Tyto látky  způsobují zvýšenou produkci peroxidu vodíku, který aktivuje v tomto prostředí buněčnou senescenci . Není to t...

Mechanický stres omlazuje buňky. Je to dlouho hledaný elixír mládí?

Obrázek
V předchozím příspěvku jsem psal o stárnutí organismu a jak ho lze ovlivnit. Viděli jsme, že stárnutí úzce souvisí se stárnutím jednotlivých buněk, s jejich nepoškozenou DNA a aktivitou opravných mechanizmů. Pro zajištění správné funkce systémů na opravu DNA je potřeba zajistit funkční systém produkce buněčné energie, tedy produkci molekul ATP. K tomu je třeba mít funkční antioxidační systém na bázi glutathionu, nenarušený produkty auto-oxidace linolové kyseliny omega-6. Tyto oxilipiny (např. HNE) se přichytávají k enzymům a narušují jejich činnost. Pokud takto zabrání opravám poškozené DNA, způsobí buněčnou senescenci. S postupujícím věkem přibývá senescentních buněk . Je to obrana organizmu, buňky omezí získávání energie oxidační fosforylací a nahradí ji fermentací. To zachová úroveň auto-oxidace v přijatelných mezích. Senescentní buňky sice částečně fungují, ale nemohou se množit při jejich nedostatku, ani se nemohou uklidit při jejich přebytku. Neposlouchají vnější signály. Lze ně...

Stárnutí a co ho způsobuje. Pomáhá omezení kalorií?

Obrázek
Stárnutí se týká každého, ať se stará nebo nestará. Může nám to být jedno, ale v každém případě je to velmi zajímavý fenomén. Zatím není moc jasné, jak ho zpomalit, zastavit, nebo dokonce otočit? Některé výsledky pokusů na zvířatech nám určitý směr naznačují, ovšem nejdříve bychom si měli ujasnit, co to vůbec stárnutí je a jak ho měřit. To není jednoduchý problém. Nejjednodušší je odměřit dobu od narození do současnosti. Ale to asi není to, co nás zajímá. My chceme vědět, jak si stojíme vzhledem k ostatní podobné populaci. Jestli jsme více opotřebovaní, nebo méně. Jestli s nějakou pravděpodobností vydržíme déle na živu než ostatní, nebo jestli ne. Pojďme se na to podívat pomocí studií a logických úvah. Takže nejprve bychom si měli ujasnit, co je pro nás měřítkem stárnutí. Asi by to mohlo být např. zdraví. Nechceme být sice dlouholetí, ale být upoutáni na lůžku a nevědět o sobě, s nefunkčním pohybovým aparátem a mozkem. To není dobrá vize dlouhověkosti. Chceme být aktivní a zdraví. Chce...

Jak s pomocí glukózy méně jíst a nemít hlad !

Obrázek
Vím, že to zní divně, ale není cukr jako cukr. Pokusím se tu shrnout svůj návrh, jak snadno zhubnout bez potřeby se nějak trápit hladem nebo přehnaným cvičením, s pomocí D-glukózy, tedy dextrózy. Abyste pochopili, na základě jakých poznatků tento systém stravy funguje, podívejte se na moje starší příspěvky, které se věnují otázce přejídání. V prvním příspěvku řeším, proč se potkani při změně stravy přejídají až o 50 % . V minulém příspěvku řeším, proč se ve vzdálené minulosti dalo, ale dnes již nelze použít sacharózu , tedy běžný cukr, ke zvýšení rychlosti metabolizmu a zvýšení tělesné teploty.  Pokud bych to měl nějak stručně shrnout, dospěl jsem na základě analýzy uvedených studií k závěru, že hlad je ovládán játry (zatím neznámým mechanizmem),  tedy hladinou jaterního glykogenu . Je-li hladina jaterního glykogenu večer před spaním dostatečně vysoká, snědli jsme během dne dost jídla a nemáme potřebu dále jíst. Ale v opačném případě nás hlad donutí večer nebo v noci ještě něc...

Je fruktóza jed nebo pomocník? Fungovalo to před 200 lety, dnes už to nefunguje.

Obrázek
Mám rád kontroverzní témata, fruktóza je v tomto smyslu naprosto unikátní. Některými odborníky bude naprosto zatracovaná, ale jak jsem zde již psal , fruktózu konzumujeme v ovoci po celou naši existenci, a pokud je mi známo, nikdy s ní nebyly problémy, až v posledním století. Co děláme špatně? Nechám vás tipovat. Co myslíte? Vidíte výsledky studie tří nízkotučných diet (13 % tuku), myši na standardní stravě, na stravě obohacené o škroby a na stravě vysoce obohacené o cukr/sacharózu (39 %). Zatím tipujte, která křivka odpovídá které stravě. Pokusím se zde na základě předpokládaných mechanizmů formulovat způsob,  jak se nepřejídat . Způsob stravování, zejména rychlost příjmu potravy je totiž zcela zásadní. Nesmíme přetížit biologické systémy, které máme k dispozici.  Každé přetížení působí následné trvalé změny. První způsob: Více proteinů zlepší signalizaci dostatku jídla, protože se přebytečné aminokyseliny pomocí glukoneogeneze přemění na jaterní glykogen a ten nám přesně ur...

Je hra mezi fruktózou a octanem hrou mezi deacetylázami SIRT2 a SIRT1?

Obrázek
Už jsem zde mnohokrát zmiňoval pozitivní účinky kyseliny octové a octanu sodného na metabolizmus . Studie nám ukazují, že pokud za negativními důsledky tučné stravy stojí fruktóza, tedy cukr obsažený v sacharóze nebo vyrobený v játrech z glukózy (prakticky vždy), pak octan sodný často dokáže u hlodavců tento vliv otočit na veskrze pozitivní účinek způsobující spalování tuků a hubnutí. Myši tedy zhubnou, normalizují krevní cukr i inzulín apod. Ukázali jsme si také, že negativní účinky fruktózy ve spojení s tuky jsou způsobeny acetylací , tedy konkrétně potlačením deacetylace enzymem SIRT2. To způsobí mimo jiné ztrátu molekul karnitin transportéru CPT1 pro dopravu dlouhých mastných kyselin do mitochondrií, takže tuky se musejí ukládat. Fruktóza aktivuje enzym KHK-C a zvýšení jeho přítomnosti (KHK-C OE) potlačuje enzym deacetylázu SIRT2. Tak fruktóza zabraňuje spalování tuků a aktivuje jejich ukládání. Našel jsem studii, která při zkoumání vlivu mikrobiomu tlustého střeva na plicní siliko...