Příspěvky

Tloustneme po BCAA nebo SAA aminokyselinách? Nebo po čpavku?

Obrázek
V minulém postu jsem ukazoval výsledky studií diet omezujících některé konkrétní aminokyseliny. Celkově se ta „boží“ stavebnice skládá z dvaceti bílkovin, dvaceti kostek stavebnice, některé jsou přímé úseky, některé jsou ohnuté, některé dílky umožňují pohyblivost, některé umožňují rozvětvení, prostě klasická dětská stavebnice. V minulém postu jsme se tedy bavili o rozvětvených aminokyselinách (BCAA). Zdá se, že jejich omezení vyvolá snížení hmotnosti u myší, ale má to ještě nějaké „mouchy“. Například to nefunguje u samic myší. Samičky jsou prostě odolnější a my v podstatě nevíme, co se v těle děje. Naznačil jsem tam myšlenku, že jelikož samičky z principu mají větší procento tělesného tuku, jejich tuková tkáň lépe odolává přetížení např. při přejídání. A právě omezení rozvětvených aminokyselin ve stravě myší je spojené s  větší konzumací jídla.  Takže mým závěrem je to, že pozitivní výsledky samců jsou způsobeny aktivací buněčné senescence a inzulinové rezistence právě v tuko...

Omezení bílkovin nebo některých aminokyselin pomáhá spalovat tuky

Obrázek
V poslední době se hodně influencerů na sociálních sítích věnuje studiím, které překvapivě dokazují, že omezení bílkovin ve stravě vede k vyššímu spalování kalorií, které se obvykle kompenzuje zvýšením konzumace sacharidů nebo tuků. Je to velice zajímavá oblast výzkumu, spousty otazníků. Nejčastěji citovaná studie byla provedena na mladých hubených mužích. Výsledky byly hodně překvapivé, proto ten ohlas. FGF21 je hlavní faktor pozitivních účinků omezení bílkovin ve stravě na cca 9 % kalorií. Pro zachování stejné hmotnosti musel být příjem energie ze stravy významně navýšen. Souvisí to se spotřebou energie termogenezí. LPHC - sacharidová strava s nízkým obsahem bílkovin, LPHF - tučná strava s nízkým obsahem bílkovin, HPD - strava s běžným obsahem bílkovin  Je to prakticky využitelné? Přináší to nějaká rizika? Tyto otázky teprve musejí být zodpovězeny. Nevíme. Máme ale řadu jiných studií. Např. nedávno vyšla zajímavá studie spojující omezení bílkovin nebo rozvětvených aminokyselin s ...

Ocet/octan chrání vaše cévy, aktivuje antioxidační ochranu.

Obrázek
Vnitřní výstelce cév, endotelu, jsem se zde již několikrát věnoval. Všechny studie v podstatě docházejí k tomu, že je to oxidační stres, který způsobuje změny metabolizmu i změny funkce těchto velmi důležitých buněk, které ochraňují vaše cévy. Už víme že turbulentní proudění v místech větvení a ohybu cév vyvolávají oxidační stres . Dále víme, že takový stres může vyvolat buněčnou senescenci a ztrátu schopnosti přizpůsobovat se měnícím se podmínkám. Nelze potom zajistit dostatek kyslíku a výživu, nelze spustit angiogenezí, tedy vytvořením nových cév. Také přestává fungovat vasodilatace, tedy změna průřezu cév v závislosti na potřebách tkání. Zachování funkčního cévního endotelu je tedy životně důležité. Podívejme se nyní na studii, která zkoumá buňky cévního endotelu jednak v situaci zdánlivého klidu, kdy buňky prostě jen pracují, a jednak v situaci proliferace, tj. při tvorbě nových cév. Klidový stav je něco jiného než stav buněčné senescence, i když to může zdánlivě vypadat podobně. ...

Buněčná senescence vzniká dočasnou neaktivitou SIRT1 při diferenciaci tukových buněk.

Obrázek
Nalezl jsem velmi zajímavou studii , která spojuje aktivitu deacetylázy SIRT1 s buněčnou senescencí tukových buněk. Krásně nám to spojuje efekt kyseliny octové/octanu na potlačení senescence tukových buněk a zdravé ukládání tuků . Stále více se ukazuje, že jevy, které považujeme za negativní, jsou ve skutečnosti velmi chytrou adaptací na určité podmínky a jsou vlastně pozitivní. Už jsem to dříve ukazoval na příkladu inzulínové rezistence . A platí to i o přibírání na váze, snadné ukládání do tukové tkáně je výhodné, nezpůsobuje obezitu . Právě naopak, poruchy ukládání tuků způsobí tloustnutí. Vznikne permanentní inzulínová rezistence způsobená senescentními buňkami. To je překvapení, že? Deacetyláza SIRT1 ve fázi buněčné diferenciace chrání před buněčnou senescencí diferencovaných buněk. Pokud připustíme, že občas je dobré nakumulovat zásoby energie na delší období nedostatku, pak bezpečné ukládání dostupných přebytečných kalorií do tukové tkáně je životně důležitá adaptace na okolní p...

Ray Peat - Štítná žláza: Terapie, zmatek a podvody

Obrázek
RayPeat.com ©2006–2025 Ray Peat a Ray Peat Publishing I. Respirační a metabolická porucha II. 50 let komerčně motivovaných podvodů III. Testy a „hypotéza volných hormonů“ IV. Události v tkáních V. Terapie VI. Diagnóza I. Respirační porucha Broda Barnes před více než 60 lety velmi výstižně shrnul hlavní dopady hypotyreózy na zdraví, když poukázal na to, že pokud lidé s hypotyreózou neumírají mladí na infekční nemoci, jako je tuberkulóza, umírají o něco později na rakovinu nebo srdeční choroby. Svůj doktorský výzkum absolvoval na Chicagské univerzitě, jen několik let poté, co Otto Warburg v Německu prokázal roli „respirační poruchy“ u rakoviny. V době, kdy Barnes prováděl svůj výzkum, byla hypotyreóza diagnostikována na základě nízkého bazálního metabolismu, což znamenalo, že k udržení života bylo potřeba jen malé množství kyslíku. Tento nedostatek spotřeby kyslíku zahrnoval stejný enzymatický systém, který Warburg studoval v rakovinných buňkách. Barnes experimentoval na králících a zjis...

Co dělá ocet/octan při hypoxii, tedy při nedostatku kyslíku?

Obrázek
O působení octa/octanu sodného jsem tu psal již mnohokrát, obvykle samá pozitiva. Také jsem zde často psal, že pokud do vyhledávání přidáme i hypoxii, obvykle vyhledávač najde velmi zajímavé studie. V předchozím příspěvku jsem nastínil možnost, že kombinace octa např. s přejídáním by mohla způsobovat obezitu. Asi zdravější nebo méně nebezpečnou, než bez octa, ale octan produkovaný střevními bakteriemi s přebytkem polynenasycených olejů usnadňoval tvorbu nových tuků z octanu, glukózy a aminokyselin prostřednictvím zvýšení sekrece inzulínu. Dnes se podíváme na velmi zajímavou studii která jde ještě dál. Konstatuje se v ní, že při nedostatku kyslíku rakovinné buňky velmi ochotně používají molekuly octanu jako zdroj uhlíku na tvorbu tuků a růst. Děje se to prostřednictvím acetylace histonů, tedy zapínáním genů souvisejících s tvorbou tuků. A dokonce koncentrace octanu nemusí být ani příliš vysoká. Velmi to koresponduje s mým předpokladem, že buňky přijímají molekuly octanu přes transportér...