MCT pro zdraví

Název tohoto blogu, MCT pro zdraví, je původně odvozen od názvu oleje se středně dlouhými řetězci, tedy MCT oleje. Jak však postupně nacházím souvislosti s metabolismem laktátu, mohl by klidně být odvozen i od MCT transportérů, takových průchozích proteinových vrátek v buněčných membránách. Navazuji na předchozí příspěvek , který objasňuje chování tukových buněk a příčiny jejich nefunkčnosti, která se projeví změnou metabolismu glukózy a produkcí laktátu, tedy spustí pseudohypoxii . Vysvětlili jsme si tedy, že spuštění těchto mechanizmů v tukové buňce není žádoucí, nicméně je to záchranný mechanismus pro řešení extrémně vysoké citlivosti na inzulin způsobené přebytečnými polynenasycenými tuky. Dnes ale zjistíme, že naprosto stejný mechanizmus v jiné tkáni je zcela v pořádku a je prospěšný. Dokonce zjistíme, že problémy vyvolá, když se pseudohypoxie nespustí, když se neotevřou vrátka transportérů MCT4. Jak je vidět, příroda nám nadělila procesy, které jsou určeny pro konkrétní situace a...

Kyselina mléčná, neboli laktát (nezaměňovat s laktózou - mléčným cukrem) je takové ošklivé káčátko, odstrkávané stranou. Je považován vetšinou za bezvýznamný produkt unavených svalů, který nám sdělí, kdy už máme dost a že si máme odpočinout. To je ovšem velice zúžený pohled. Už jsem tu zmínil, že v krvi máme okamžitou zásobu glukózy odpovídající pouze asi jedné čajové lžičce cukru. Laktátu prý máme v krvi až 20-krát víc! No nemám na to důkaz, ale je jisté, že je to palivo, se kterým je nutné počítat, nikoli jej nechávat stranou pozornosti. Každá buňka totiž umí převádět laktát na pyruvát a naopak. Že nevíte, co je to pyruvát? To je produkt zpracování glukózy v buňce. Jakmile buňka přijme glukózu, označí si ji fosfátovou značkou a glukóza už nemůže z buňky utéct. Není cesty zpět, tedy jako glukóza. Bude přetvořena na pyruvát.  O tom, jaký bude osud glukózy v buňce rozhoduje mnoho věcí. Když si vezmeme třeba svalovou buňku, tak se glukóza může uložit ve formě glykogenu pro pozdější p...

V předchozích dvou příspěvcích jsem se věnoval hypoxii a pseudohypoxii, tedy stavu nedostatku kyslíku nebo jen signalizaci nedostatku kyslíku v tkáních. Předpověděl jsem, že volné dlouhé mastné kyseliny (zkratka FFA nebo NEFA) tím, že silně modulují aktivitu enzymu glutathion peroxidázy (GPx), budou zřejmě i silně ovlivňovat signalizaci nedostatku kyslíku prostřednictvím transkripčního faktoru HIF-1 α , jehož správná a přiměřená stabilizace vyžaduje určitou, ne moc malou ani ne moc velkou hladinu peroxidu vodíku H2O2. Příliš vysoká hladina peroxidu bude typická pro pseudohypoxii a příliš nízká bude způsobovat nedostatečnou a tedy i potenciálně velmi nebezpečně malou reakci na nedostatek kyslíku. Oba stavy mohou být docela propletené a mohou se vyskytovat současně v různých tkáních a také budou silně záviset na konkrétních podmínkách v tkáni. Zdá se, že pokud např. srdeční svalstvo trpí inzulínovou rezistencí a tedy i mírnou pseudohypoxií, může i tak při skutečné hypoxii stále chtít p...

Na pojem hypoxie jsme zde již narazili, je to stav nedostatku kyslíku. Každá zdravá buňka se umí včas na tento stav připravit, umí zapnout a vypnout potřebné geny a krátkodobý nebo mírný nedostatek kyslíku snadno přežije. Co je to ale pseudohypoxie? Můžeme si to představit tak, že buňka dostane signál, že kyslíku je málo a spustí potřebné mechanizmy. Ve skutečnosti ale je tento signál falešný a tak může buňku poškodit. Stejný jev bývá také označován jako aerobní glykolýza nebo podle svého objevitele jako Warburgův efekt. K těmto úvahám dospěli autoři jedné studie , protože si všimli nápadné podobnosti v chování starších buněk a buněk vystavených nedostatku kyslíku. Podívejme se ale nejprve na jinou studii. Grafický abstrakt, hypoxie (nebo i nedostatek redukovaného glutathionu, moje poznámka) vede ke stabilizaci HIF-1 α  a tím potlačení beta oxidace tuků a k fermentaci glukózy. To podporuje mimo jiné i růst nádoru. Jak se projevuje nedostatek kyslíku, co provede hypoxie s metabolism...

Dnes to bude asi trochu méně stravitelné, ale potřebuji si utřídit myšlenky. Je na čase udělat malou inventuru poznatků o tom, jak konkrétně polynenasycené rostlinné oleje, zejména linolová kyselina omega-6, ovlivňuje buněčnou signalizaci při získávání energie z dostupných paliv a tím zmate buňku natolik, že se začne chovat zcela jinak, než při spalování běžných živočišných tuků. Zopakujme si nyní, co už jasně víme o linolové kyselině: Zdevastuje naše zásoby redukovaného glutathionu (GSH). Nízká hladina GSH silně potlačí aktivitu prvního mitochondriálního komplexu elektronového transportního řetězce, tedy potlačí výrobu energie z molekul NADH. Zpočátku zlepší inzulínovou rezistenci, tedy sníží hladinu H2O2. Sníží aktivitu enzymu superoxid dismutázy (SOD). Podporuje beta-oxidaci nenasycených tuků, desaturaci nasycených tuků, tedy převedení nasycených tuků na mononenasycené, rozsekání řetězců volných mastných kyselin na acetyl-CoA, což je palivo pro Krebsův cyklus, jehož výstupem je ...

Hypertenze, nebo-li vysoký krevní tlak, je poměrně záhadné onemocnění, jehož příčiny nejsou zcela jasné. Pokud chápu tělo jako samoopravitelný inteligentní systém, který, ať už je řízen čímkoli, se snaží vždy udržet rovnováhu mezi procesy, musí zvýšení krevního tlaku znamenat způsob řešení nějakého zásadního problému. Tělo by přece neničilo samo sebe jen tak. Tomu prostě odmítám věřit, tečka. Fyzikální princip vzniku a charakteru krevního tlaku je jasný, i když i zde se najdou pochybovatelé . Ty ale nyní nechám stranou. Standardní vysvětlení je, že objem krve levé srdeční komory je stlačením komory vytlačen do aorty a dalších navazujících tepen. Jejich elasticita způsobí, že se mírně „nafouknou” jako balónek a převezmou objem krve vytlačený srdcem. Toto „nafouknutí” tepen zvýší tlak krve a my jej měříme jako tzv. systolický tlak.  Tento tlak je tedy ovlivněn objemy tepen, srdeční komory, ale hlavně elasticitou, se kterou se tepny brání tomuto „nafouknutí”. Tato elasticita se mění, ...

V jednom z předchozích příspěvků jsem se věnoval práci Richarda Johnsona, který tvrdí, že máme v těle něco jako tukový spínač. Dokud ho nezapnete, tělo pracuje normálně a tuky spaluje. Pokud se vám ho nechtěně podaří zapnout, budete tuky více ukládat a méně spalovat. Také jsme se od něj dozvěděli, že nejsnadněji ho zapneme rychlým zaplavením jater cukry rozpuštěnými ve vodě, tedy pomocí sladkých nápojů.  Pokud podrobněji začneme pátrat, co že to vlastně spustíme za proces, najdeme tuto zajímavou enzymatickou trasu (výrobní linku), která sídlí v jaterních buňkách a dalších orgánech, které příjem glukózy mají nezávislý na hladině inzulínu. Tato enzymatická trasa dokáže přeměnit glukózu, považovanou všeobecně za hodný a neškodný cukr, na fruktózu, považovanou podle výzkumů za jednoho z původců metabolických problémů jako je obezita, cukrovka, infarkt apod. Má název polyolová enzymatická trasa a na Wikipedii se o ní dozvíme zajímavé věci (ale kdo chce, může to přeskočit): "Polyolov...

Ze všech stran se na nás valí reklamy na doplňky stravy plné zaručeně zdravých a potřebných omega-3 mastných kyselin. Musí to být tedy studnice zdraví. Ale pokud jste četli předchozí příspěvky, asi tušíte, že v tom je háček. Studie na sportovcích pomocí různých doplňků stravy totiž neprokázaly žádný pozitivní efekt . Naopak dochází ke zvýšení koncentrace toxických produktů jako aldehyd MDA nebo 4-HNE , to určitě není dobré na posílení zdraví . Už jsem tu ale v jiném článku psal, že např. konzumace ryb funguje, proč tedy doplňky nefungují? Jako vždy, je to trochu složitější. Nejdřív je potřeba zjistit, co vlastně chceme zlepšit. Potřebujeme totiž jen několik málo polynenasycených mastných kyselin (PUFA) z těch mnoha desítek možných. Jsou to DHA , EPA a AA . A navíc nám stačí pouze nepatrné množství, jen trochu stavebního materiálu membrán a na signalizaci. Z ryb je získáme více méně hotové. Rostliny poskytují pouze polotovary, které musí teprve být zpracovány ve složitých chemických ...